5. října 2013

Studentkou na Bali: Jak jsem skládala janur






Tento článek jsem psala v době, kdy jsem studovala v rámci stipendijního programu Darmasiswa v Denpasaru na Bali. Seznam těchto článků naleznete zde.

Každý pátek máme místo tří hodin indonéštiny jen hodinu a půl kulturního programu, během kterého bychom se měli naučit tančit, hrát na gamelan, dělat batik a janur a tak podobně. Původně jsme si mysleli, že si vybereme jen jednu z těchto aktivit a té se potom budeme pravidelně jednou týdně věnovat. Zatím to tak však není - máme toto cvičení společně a děláme prozatím pořád to stejné - již zmiňovaný janur.


Je pro mě docela těžké vysvětlit, o co vlastně jde, protože nám toho moc neřekli (jak by taky mohli, když mluví jen indonésky) a na internetu se mi taky nepodařilo najít dost informací. No, každopádně se jedná o rukodělnou práci a používaným materiálem je kokosový list. Podle indonéské Wikipedie může být někdy taky palmový nebo ze ságovníkový. Díky různým způsobům nařezávání, provlékání a ohýbání pak z obyčejného listu vzniknou okrasné předměty, které se pak používají jako výzdoba. Někdy můžete vidět třeba ulici, která je doslova přeplněná janurem. Kromě této dekorace se také listy kokosu používají ke tvoření hinduistických obětin. V tomto případě se z něj vytvoří malá mistička, do které se pak naskládají dary (květiny, vonné tyčinky, sladkosti, cigarety apod.). 

Naše páteční výuka probíhá tak, že se všichni sejdeme na chodbě, která je plná stolů a funguje asi jako nějaká provizorní společenská místnost, řekla bych. Kromě nás, z Darmasiswy, je tu taky několik studentů z BIPA, což je vlastně velice podobný program, akorát oni si musí školu platit. Jsou to převážně Němci a Asiati (opravdu nepoznám, odkud pocházejí, ale řekla bych, že většina z nich je z Japonska nebo Korei). Lekci vede Indonésanka, která neumí vůbec anglicky, což tu však není vůbec nic neobvyklého. S ní tu ještě bývá další slečna, která anglicky trochu umí. První hodinu se snažila překládat, ale minulý týden už jsem ji tam ani neviděla.

No, my jsme se první hodinu vrhli na zdánlivě jednoduchou věc z jednoho jediného listu. Postupuje se tak, že se list šikmo nařezává směrem vzhůru. Vypadá to jednoduše, ale hodně záleží na přesnosti, vzdálenosti jednotlivých zářezů a taky na čistotě tahu. Myslela jsem si, že na tom nic není, ale nakonec jsem se za svůj výtvor vážně styděla. Každopádně jsem se rozhodla zveřejnit fotku, abyste věděli, jak to má (a nemá) vypadat. :)

Další hodinu jsem chyběla, protože jsme místo školy dali raději přednost výletu na Jávu. Poslední hodinu jsme dělali opět janur, ale tentokrát měla být naším výtvorem kachnička (či něco na ten způsob). Potřebovali jsme opět jen jeden list, který jsme ale rozřízli a získali tak dva tenčí listy. Pak jsme je vzájemně nějak zvláštně pozohýbali a provlékli, nakonec utáhli a vzniklo nám z toho tělo. Pak jsme dotvořili krk, hlavu a křídla a zvíře bylo na světě. Sice jsem téměř nic neudělala sama (každému nám musela pomáhat vyučující), ale mám kachnu, sláva. :)

Jak to má a nemá vypadat (hádejte, který z výtvorů je můj) :D

nedokončený bebek

bebek (ocásek je prosím pěkně můj nápad - obyčejně zůstává takový jako na předchozím obrázku)
Publikováno:

Nikol Haris Šenkyříková (Autorka a průvodkyně)

Mé jméno je Nikol, ale na internetu mě můžete najít také pod přezdívkou Nikolas. Jsem absolventkou oboru Indonesistika, který se zabývá komplexním studiem Indonésie (od etnologie, přes politiku až po jazyk). Rok 2013/14 jsem strávila na Bali, kde jsem studovala indonéštinu v rámci programu Darmasiswa. Na těchto stránkách zaznamenávám své zážitky a postřehy z indonéského prostředí a funguji jako průvodce po Bali, Lomboku, Jávě a dalších.

2 komentářů:

  1. Ahoj Nikolko Tak jsem si zase trochu početla,za což ti děkuji docela tvé výtvoty z listí byly hezké jsi všestraně nadaná. Nedávno jsem na tebe myslela manžel se díval na dokument a volá na mě,abych se šla podívat,že je to z oblasti,kde právě žiješ. Bylo to velice zajímavé a krásné bylo to z Indonésie z Baly. Příroda tak nádherná,že se nedivím,že jsi tam šťastná ukazovali i lidi,jak tam žijí. Pořád jsem se napjatě dívala,jestli tě tam někde nezahlédnu. Byla jsem ráda,že mě manžel zavolal. Tak se měj hezky,ať ti slouží zdravíčko a užívej si života obdivuji tě ahoj Markéta z Medlánek pá

    OdpovědětVymazat
  2. Po kom jsi tak výtvarně nadaná a manuálně zručná?

    OdpovědětVymazat

Pokud nemáte účet Google, vyberte možnost "Komentovat jako: Název/adresa URL" nebo "Anonymní", ale v tom případě se, prosím, na konec vašeho komentáře podepište. Děkuji.

Coprights © 2013 - 2016 Nikol Haris Šenkyříková, Blogger Templates Designed By Templateism | Templatelib