18. listopadu 2013

Studentkou na Bali: A tak nám začalo období dešťů






Tento článek jsem psala v době, kdy jsem studovala v rámci stipendijního programu Darmasiswa v Denpasaru na Bali. Seznam těchto článků naleznete zde.

Sedím v šeru naší prostorné kuchyně, která jindy bývá hezky prosvětlená a vyhřátá. Dnes mi je docela chladno a na to, že hodiny ukazují teprve dvě odpoledne, to vůbec nevypadá. Je pod mrakem, sychravo, možná tak dvacet stupňů. Aha, tak takhle na Bali vypadá období dešťů…


Ještě minulý týden bylo krásně a my jsme si dělali legraci, že jestli vypadá musim hujan takhle,  tak ho přečkáme celé na pláži. Zeptala jsem se jednoho pána v obchodě, jestli už opravdu máme čekat, že bude pršet. Odpověděl, že už asi dva týdny, a posteskl si, že už by to mohlo začít co nejdříve.

A tak se mu to vyplnilo. Posledních pár dní je počasí naprosto jiné, než na jaké jsme byli doposud zvyklí. Neprší sice celý den, tak, jak jsem si to představovala, ale mrholí téměř pořád. Obloha je zatažená, sluníčko skoro nevyleze. Ochladilo se, ale je mnohem větší dusno. V domě je ta teplota docela znát, vytáhla jsem pletené ponožky (a že se mi pár lidí smálo, na co si je sem beru) a v noci, když spíme s otevřeným oknem, se budím, protože je mi jen pod sarongem chladno. Voda ve sprše, která byla doposud vlažná, je nyní mnohem studenější, takže jsem svou očistu zkrátila ze tří minut na jednu. Včera jsem pořádně zmokla na motorce, když jsme jeli z pláže. Po zbytek večera jsem byla prochlazená. Je to tak na onemocnění, hlavně, když jsme se tu doteď potili v tropických třicítkách.

S počasím souvisí taky dopravní situace a další věci. Mnoho lidí schovalo skútr a vyjelo autem, takže je všude mnohem větší zácpa. Ale i tak zůstává na silnici těch šílených motorkářů hodně, a tak si musíme v dešti dávat ještě větší pozor, protože každý řídí, jakoby mu kapky vody vypálily oči. Na nějakou dobu se taky budeme muset rozloučit se surfingem, jak se dozvěděla moje spolubydlící Lucka na pláži. S deštěm se totiž do moře vyplavuje neuvěřitelné kvantum odpadků, což je tady každoroční problém. Nesurfuje se pak na vodě, ale na vlně z odpadků. Jsem připravená taky na to, že by měl být problém se schnutím prádla a měla by se tu začít po domě i v našich věcech rozrůstat plíseň. Naštěstí nic z toho zatím nepřišlo. Při nejhorším začnu opět nosit oblečení do prádelny (přestala jsem, protože v ruce vyperu všechno mnohem líp a nečeká mě nikdy takové překvapení, jako třeba vytahané tričko, podivné skvrny od chemikálií a špína, kterou nedokázali odstranit) a na věci máme připravené plastové uzavíratelné bedny.

Za tři týdny se chystáme na desetidenní cestu na Sulawesi, do oblasti Tana Toraja, která je poněkud hornatá, se špatným stavem silnic a nejčastějším dopravním prostředkem jsou vlastní nohy nebo motorka, a tak se docela bojím, jaké to bude, protože tam nejvíce srážek spadne právě koncem listopadu a v prosinci.

Toto je můj první dojem z musim hujan na Bali (vím, že v jiných částech Indonésie prší celé dny bez přestání, a tak si říkám, že na tom nejsme vůbec špatně) a určitě napíšu další článek za pár týdnů, až se to tu „pořádně rozjede“ – pokud vůbec. Právě tu začíná zase hřmít, a tak si říkám, že možná dneska ani nebudeme moct jet na full moon party na pláži, která je od nás vzdálená asi hodinu cesty na motorce. Když je tu totiž bouřka, je to mnohem horší a děsivější než u nás v Česku. Vždycky mám pocit, že epicentrum je přímo nade mnou. Hromy jsou hlučnější, blesky zřetelnější. Něco mi říká, že strašidelných nocí si tu teď užijeme víc než dost. Každopádně si myslím, že tímto článkem udělám radost mnoha lidem v Česku, kteří nemají rádi podzim, a taky těm, kteří mi na Facebooku stále píšou zprávy a komentáře, ať už přestanu přidávat fotky z prosluněných pláží. :)
Publikováno:

Nikol Haris Šenkyříková (Autorka a průvodkyně)

Mé jméno je Nikol, ale na internetu mě můžete najít také pod přezdívkou Nikolas. Jsem absolventkou oboru Indonesistika, který se zabývá komplexním studiem Indonésie (od etnologie, přes politiku až po jazyk). Rok 2013/14 jsem strávila na Bali, kde jsem studovala indonéštinu v rámci programu Darmasiswa. Na těchto stránkách zaznamenávám své zážitky a postřehy z indonéského prostředí a funguji jako průvodce po Bali, Lomboku, Jávě a dalších.

4 komentářů:

  1. I tady v Praze od včera se počasí pohoršilo, byla mlha po celý den a sychravo. Opatruj se tam na horách. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Mám ráda bouřku, mám ráda když se blýská a je teplo. Ale máš pravdu, stačí to jednou za měsíc. Jak dlouho potrvá období dešťů?

    OdpovědětVymazat
  3. Chčije a chčije ... a ještě k tomu "Nad Bali sa blíska, hromy divo bijů"

    OdpovědětVymazat

Pokud nemáte účet Google, vyberte možnost "Komentovat jako: Název/adresa URL" nebo "Anonymní", ale v tom případě se, prosím, na konec vašeho komentáře podepište. Děkuji.

Coprights © 2013 - 2016 Nikol Haris Šenkyříková, Blogger Templates Designed By Templateism | Templatelib