15. listopadu 2013

Balijská kremace





Minulý pátek, když jsem neměla žádné plány, mi můj rumunský spolužák Vlad řekl, že se v Ubudu bude konat pohřeb člena královské rodiny. Věděla jsem, že na tuto akci musím určitě jít, protože bude odlišná než klasická balijská kremace. 

Dozvěděli jsme se, že se jedná o pohřeb manželky panovníka. Jedná se pravděpodobně o kastu Ksatrias, kterou tvoří šlechta a královská rodina. Píšu "pravděpodobně", protože tady zjistit od místních nějakou spolehlivou informaci, to je téměř nemožné. 

Vypravili jsme se tedy do Ubudu. Hlavní ulice byla uzavřená a všude byly davy turistů, ale i místních. Byla to velkolepá akce. V jedenáct hodin dopoledne začal průvod, který byl tvořen snad tisícovkou místních. Toto procesí vyšlo z královského paláce a přes hlavní třídu dorazilo až na místní hřbitov, což byla asi jeden kilometr dlouhá cesta.

Pro nás, Evropany, je taková akce neuvěřitelným zážitkem, protože Balijci se se zemřelým loučí odlišným způsobem, než jak se loučíme my. Kremace je důvodem k radosti, nikoli ke smutku, protože se během ní oddělí duše od těla, což je tím nejdůležitějším a nejposvátnějším aktem.

V průvodu jsme viděli mnoho místních nesoucích dary pro rodinu zesnulé ženy. Podstatnou částí byl obrovský černý býk (lembu), který slouží jako hranice. Do něj se vloží tělo a poté se býk zapálí. Takových soch, jako je tento býk, se v průvodu nacházelo hned několik, ale tou poslední byla obrovská, možná dvacetimetrová věž (bade), ve které se přeneslo tělo z královského paláce na hřbitov. Jak jsem se dočetla, důležitou součástí je i pět metrů dlouhý drak (naga banda), ale toho jsem si zde nevšimla. Na býkovi po celou cestu sedí muž a snaží se jej "zkrotit". Lidé, kteří býka nesou, s ním třesou ze všech svých sil, a snaží se tak odstranit zlé duchy, kteří by se v něm mohli nacházet.

Na hřbitově se pak přenese rakev s tělem z vysoké věže do prostoru pod nohama býka a mezi tím probíhají ještě další části obřadu, jako je kropení svěcenou vodou, pokládání darů, tance. Nakonec se býk zapálí.

Bylo to opravdu něco úžasného, silného. Vůbec nevadilo, že byla ceremonie plná turistů. I přes neskutečné polední horko jsem si tento obřad užila a docela si pohrávám s myšlenkou, jestli se tohoto tématu balijských kremací neujmout jako své bakalářské práce. Chci se o tom všem dozvědět víc, je to fascinující.








Publikováno:

Nikol Haris Šenkyříková (Autorka a průvodkyně)

Mé jméno je Nikol, ale na internetu mě můžete najít také pod přezdívkou Nikolas. Jsem absolventkou oboru Indonesistika, který se zabývá komplexním studiem Indonésie (od etnologie, přes politiku až po jazyk). Rok 2013/14 jsem strávila na Bali, kde jsem studovala indonéštinu v rámci programu Darmasiswa. Na těchto stránkách zaznamenávám své zážitky a postřehy z indonéského prostředí a funguji jako průvodce po Bali, Lomboku, Jávě a dalších.

3 komentářů:

  1. Muselo to být velmi zajímavé a poučné. Až na ten dav.....

    OdpovědětVymazat
  2. Ta třetí fotka odspodu s tím chlapcem je úžasná.....

    OdpovědětVymazat

Pokud nemáte účet Google, vyberte možnost "Komentovat jako: Název/adresa URL" nebo "Anonymní", ale v tom případě se, prosím, na konec vašeho komentáře podepište. Děkuji.

Coprights © 2013 - 2016 Nikol Haris Šenkyříková, Blogger Templates Designed By Templateism | Templatelib