1. září 2014

Hinduistické chrámy u Ambarawy

Jednou z našich zastávek při stopování po Jávě byly kopce nad Ambarawou, do které jsme se původně vydali jen kvůli muzeu železniční dopravy, ve kterém však právě probíhá rekonstrukce, a tak jsme se dovnitř nedostali. Greg byl docela naštvaný, protože vlaky jsou jeho srdcová záležitost, ale myslím si, že když jsme vyjeli nahoru směrem je Gedong Songo, nálada se mu alespoň trochu zlepšila.


Jednalo se opět o tradiční obyek wisata, tedy místo, kde je hodně lokálních turistů, naháněči s různými atrakcemi typu „projížďka na koni za padesát tisíc rupií“. V kopci se zde nachází devět hinduistických svatyní (proto také název Gedong Songo – songo znamená javánsky číslo devět, gedong je budova), které pocházejí z osmého a devátého století, kdy se na Jávě rozpínala královská říše Mataram. Překvapilo nás, že vstupné pro bule bylo asi právě těch zmíněných padesát tisíc, což je na takového místo strašně moc. Nějaký vysoký počet bělochů tu stejně nebyl. My jsme naštěstí využili našeho KITASu a dostali lokální cenu. Po pravdě, za tak draho bych tam stejně nešla, protože i když to bylo moc příjemné místo, nejednalo se o nic jedinečného.

Chrámy jsou od sebe v stametrových vzdálenostech, a tak se nejedná o žádný treking, ale příjemnou procházku. My jsme na místo dorazili pozdě odpoledne, a tak tu bylo i příjemné ovzduší a nesvítilo na nás slunce. Musím říct, že kdybych byla v Indonésii poprvé a vydala se hned na toto místo, asi bych byla opravdu nadšená. Chrámy mají jistou atmosféru, ale na druhou stranu jsou tak maličké, že po úchvatném Prambananu u Yogyakarty už mě nechávaly chladnou.

Mnohem hezčí než samotné památky jsou tu výhledy. Kolem dokola se naskýtají pohledy na rozprostírající se planinu centrální Jávy společně s několika vyčuhujícími sopkami, mezi nimiž je i nelítostná Merapi. V jednom místě je zde také možné se koupat v sirných pramenech, ale jelikož se za to musí platit zvlášť a my na Bali máme takových termálek spousty, rozhodli jsme se tuto aktivitu vynechat. Místo toho jsme u jednoho z chrámů zůstali až do západu slunce a po tmě se pak vrátili zpět k motorce.




Publikováno:

Nikol Haris Šenkyříková (Autorka a průvodkyně)

Mé jméno je Nikol, ale na internetu mě můžete najít také pod přezdívkou Nikolas. Jsem absolventkou oboru Indonesistika, který se zabývá komplexním studiem Indonésie (od etnologie, přes politiku až po jazyk). Rok 2013/14 jsem strávila na Bali, kde jsem studovala indonéštinu v rámci programu Darmasiswa. Na těchto stránkách zaznamenávám své zážitky a postřehy z indonéského prostředí a funguji jako průvodce po Bali, Lomboku, Jávě a dalších.

0 komentářů:

Pokud nemáte účet Google, vyberte možnost "Komentovat jako: Název/adresa URL" nebo "Anonymní", ale v tom případě se, prosím, na konec vašeho komentáře podepište. Děkuji.

Coprights © 2013 - 2016 Nikol Haris Šenkyříková, Blogger Templates Designed By Templateism | Templatelib