24. září 2014

Terang bulan: Jak připravit dezert v Čechách

Dlouho jsem přemýšlela, jestli se opravdu mám pouštět do mého oblíbeného indonéského dezertu, terang bulan, ale nakonec jsem se rozhodla, že to zkusím. Hlavním problémem je to, že nemám to správné vybavení. A tak jsme nakoupili suroviny a několika různými způsoby se snažili co nejvíce přiblížit k originálnímu receptu.


O terang bulan už jsem jeden článek psala, přečíst si ho můžete zde. Suroviny naštěstí nejsou vůbec žádný problém, protože se všechno dá sehnat i u nás. Po dlouhém hledání na internetu jsem našla nejvhodnější recept.

400 g hladké mouky
225 ml mléka nebo vody
40 g cukru
špetka soli
2 vejce
1/2 sáčku prášku do pečiva
5 g jedlé sody

Mléko i vodu píšu záměrně s "nebo", protože recepty se často neshodují. Osobně si myslím, že tam má být voda, protože mléko v Indonésii není zrovna populárním produktem, který má každý doma v lednici. Na druhou stranu ale musím přiznat, že varianta s vodou nebyla tak chutná. 

Na posypání

cukr
banán
čokoládový posyp na dort (nebo nastrouhaná čokoláda)
margarín

Samozřejmě můžete použít i jiné ingredience, jako oříšky, sýr (ale pozor, indonéský sýr je naprosto odlišný od toho, na který jsme zvyklí my, takže já dobrovolně od této varianty ustoupila), kondenzované mléko a další. 

Postup

Jak už jsem řekla, základním problémem je vybavení, protože potřebujeme speciální pánev s teflonovým povrchem (Indonésané nepoužívají olej, ale těsto se dělá poměrně dlouho), navíc takovou, která jde přikrýt pokličkou. Tu my doma nemáme, a tak jsem zvolila pánev na lívance, což byl ale docela problém, protože k té není poklička, a tak jsme se snažili provizorně použít jinou, která ale vůbec neseděla a k těstu se dostával vzduch. To není dobré. Výsledek byl takový, že zespodu se začal terang bulan připalovat, ale nahoře byl stále nedodělaný. A tak jsme použili trochu oleje, ale ani tak to nebylo dobré. Druhou variantou bylo, že nedodělané těsto i s pánvičkou dáme do trouby, a to se docela vydařilo. Nebylo to ale ještě tak skvělé, jak jsem si představovala. A tak jsme vzali hrnec s pokličkou, která sedí dobře, a těsto nalili do malých formiček na perníčky. To by bylo jistě nejlepší řešení, ale tento hrnec neměl teflonový povrch, a tak se spodek totálně připálil. Poslední variantou byla tedy obyčejná pánvička, spousta oleje a poklička, která docela padla. A musím říct, že takhle připravený terang bulan se nejvíce podobal svému originálu. Na Sulawesi i na Jávě jsem se mnohokrát potkala s takovým, který vypadal úplně stejně - jako přehnutá tlustá nakynutá palačinka. Ten balijský je jiný, vysoký a nadýchaný, ale toho se nám prostě nepodařilo dosáhnout.


Ale teď už k postupu. Smícháme mouku, vejce, mléko či vodu, prášek do pečiva, sůl a cukr. Vše pořádně prošleháme ručním šlehačem a dáme asi na hodinu odpočnout do lednice. Poté přidáme jedlou sodu, promícháme a vlijeme na pánev, kterou máme jen na mírném plameni. Pokud chceme mít variantu s banánem, ihned ho (na plátky pokrájený) naskládáme nahoru. Hezky se do těsta zapeče. Posypeme trochu cukrem a přikryjeme pokličkou. Těsto by se mělo zvednout a uprostřed by mělo být nadýchané a vytvořit v sobě takové malé bublinky. Asi po pěti minutách dáme na talíř, trochu potřeme máslem a posypeme čokoládou. 

Za sebe můžu rozhodně doporučit obyčejnou pánvičku. Pokud zvolíme tuto variantu, dáme dost oleje, začneme smažit (zopakujeme vše jako u předchozího typu) a přikryjeme pokličkou. Až už se nám zdá, že by se zespodu mohla začít tato naše palačinka připalovat, otočíme ji a bez pokličky ji zlehka osmahneme i z druhé strany - tím zlehka myslím opravdu tak dvacet vteřin.

Samozřejmě, není to jako od Indonésana, ale my jsme si velice pochutnali a zavzpomínali na naši oblíbenou sladkou svačinku. Jelikož suroviny skoro nic nestojí, myslím, že se vyplatí recept zkusit.

vlevo verze bez oleje, vpravo s olejem (bez oleje je mnohem chutnější)



Publikováno:

Nikol Haris Šenkyříková (Autorka a průvodkyně)

Mé jméno je Nikol, ale na internetu mě můžete najít také pod přezdívkou Nikolas. Jsem absolventkou oboru Indonesistika, který se zabývá komplexním studiem Indonésie (od etnologie, přes politiku až po jazyk). Rok 2013/14 jsem strávila na Bali, kde jsem studovala indonéštinu v rámci programu Darmasiswa. Na těchto stránkách zaznamenávám své zážitky a postřehy z indonéského prostředí a funguji jako průvodce po Bali, Lomboku, Jávě a dalších.

5 komentářů:

  1. A kdy bude další pokus? mě to moc chutnalo i přes to že to bylo trochu připálené :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Promluvil spatny pomocnik... Priste to vypilujeme! :)

      Vymazat
    2. jak špatný kdybych tam nebyl tak by to dopadlo mnohem hůř :) jsem zachránil celou situaci :)

      Vymazat
  2. No a udělat na klasickém litinovém tálu by to nešlo? Jestli je pointou toho, že to má být nasucho... Ten bude mít jistě řada babiček v kuchyni, jak jinak třeba na klasické lokše, když neměly teflonky. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pointou je hlavně ta poklička. Jakmile to nepřikryješ, nikdo z toho terang bulan nevyjde. Oni používají toto: http://kuc.cz/f17jna
      Chtěla jsem si to přivést, ale je to docela těžké, takže jsem to nakonec nekoupila.

      Vymazat

Pokud nemáte účet Google, vyberte možnost "Komentovat jako: Název/adresa URL" nebo "Anonymní", ale v tom případě se, prosím, na konec vašeho komentáře podepište. Děkuji.

Coprights © 2013 - 2016 Nikol Haris Šenkyříková, Blogger Templates Designed By Templateism | Templatelib