28. listopadu 2014

Jak předejít nebezpečí aneb Rady pro osamělé turistky

Možná si říkáte, že byste se moc rádi (v tomto případě spíše rády) vydali do Indonésie, ale ještě s cestováním bez průvodce nemáte zkušenosti, nebo s vámi nechce nikdo jet a vy si nedokážete představit, že byste se měli vydat sami. Speciálně právě ženy, ať už cestují v jedné nebo dvou osobách, se můžou bát nečekaných situací a nebezpečí. Indonésie je v tom případě výbornou destinací, protože je relativně bezpečná, plná přátelských lidí a dostat se z bodu A do bodu B je většinou v této husté dopravní síti velice jednoduché. Ale slovo relativně jsem zde napsala schválně. I tak totiž můžeme narazit na někoho, kdo se z toho ideálního konceptu vymyká. I tam, kde je bezpečno, bychom měli mít na vědomí, že se může něco přihodit. Přináším proto pár rad, které by vám, zejména ženám, měly cestování ulehčit.

držte se žen, pomůžou vám vždycky

1. Nakupte cigarety

Tím, čím si všechny místní bez pochyby získáte, jsou cigarety. Tabákový průmysl by pravděpodobně bez zemí, jako je Indonésie, začal krachovat. A pokud tu lidi něco spojuje, je to kouření. Já se tohoto "pravidla" chopila až moc vážně a stal se ze mě kuřák.  Ale to samozřejmě není nutné (dokonce v některých oblastech naopak není vhodné, aby toto žena dělala). I když jste možná nekuřačky a tento zlozvyk zavrhujete, zůstaňte v klidu, oprosťte se od svých přesvědčení a kupte si na svou cestu pár krabiček. Cigarety jsou tu na naše poměry až směšně levné, ale pro takové Marlboro už si průměrný Indonésan musí sáhnout hlouběji do kapsy. Je to příjemný pocit vidět spokojeného řidiče, kterému za stop dáte jednu rokok. Obdarovat tak můžete každého, kdo vám poradí či pomůže. Je to vhodnější dárek než peníze. Ty by sice asi uvítal víc, ale nechceme přeci podporovat korupci, která už tak neodmyslitelně patří v této zemi k běžnému životu. Navíc tak nebudete působit jako bohaté turistky, takže se vás nebude snažit každý hned oškubat. 

2. Noste prstýnek a vychvalujte svého muže

I když toto doporučení pár mých kamarádek zaskočilo, já bych se bez prstýnku na levé ruce nehnula ze svého tehdejšího denpasarského domu. Indonésané jsou věřící a ve všech jejich náboženstvích je manželství velice ceněno. Bude je sice překvapovat, že cestujete samy, ale to alespoň otevírá dveře další konverzaci, která vám cestu ulehčí. Hned se vás začnou vyptávat, a pokud budete hrát tuto jejich hru, budou spokojení. Vím, že není lehké lhát, navíc mezi lidmi, kteří jsou už od pohledu tak důvěřiví a hltají každé vaše slovo, ale zbavíte se tak vlezlých chlapů, kteří by si rádi jen užili s bílou turistkou. 
Prstýnek by samozřejmě měl taky nějak vypadat. Nejsou hloupí, aby nepoznali snubák. Stříbro stačí (vysvětlovala jsem to tak, že je u nás zlato hodně drahé a navíc teď už není ani moc v módě), ale měl by být aspoň s kamínkem.

3. Tvařte se vyděšeně

Pokud potřebujete pomoc od ženy, nejlepší je vypadat hodně zoufale. Nenabádám k žádnému manipulování, lhaní a podobně, ale když například budete chtít někde přespat (a poslední hotel jste minuly před hodinou), určitě je lepší oslovit nějakou paní a třeba jí říct, že se prostě bojíte spát samy venku, protože už jste se několikrát setkaly s někým, kdo nebyl zrovna přátelský. Stejně tak je dobré se dát do řeči s nějakou ženou, pokud před sebou máte dlouhou cestu autobusem. Nebudou vás pak oslovovat ostatní a ona na vás i dohlédne, když budete chtít spát. Třeba vás i pozve na jídlo, takže budete mít nevšední zážitek. A navíc, ženy většinou nešidí, nelžou a poradí zdarma.

4. Neukazujte peníze (zejména při stopování)

Stopování je skvělé. Ušetříte peníze a zažijete zase úplně jiné dobrodružství. Ale někdy se stane, že po vás budou chtít peníze. Nejúčinnější je dělat ze sebe chudého turistu - cestování je drahé, vydělávali jste na to celý rok a i tak máte málo peněz na dobré hotely a letenky. A tak stopujete. Když vám nebudou věřit, ukažte jim peněženku, ve které bude v malých bankovkách tak 150.000 Rp. (které vám musí zbýt na následujících pár dní), a tak tím dáte najevo, že už vám toho moc nezbývá.
Pozor! Někdy se může stát, že pokud budete tuto roli hrát až moc věrohodně, začnou vás místo pomoci odkazovat na nejbližší policejní stanici. Je to od nich hezké gesto, že mají takovou starost, ale pro vás je to úplně zbytečné, samozřejmě.

5. Mějte fotky rodiny

Rodina je základ státu. A to i toho indonéského. Pokud vytáhnete v autobuse fotky své babičky, psů a manžela (či "manžela"), zaujmete a získáte si k lidem přístup. Fotky mají zázračné kouzlo. 

6. Věčný úsměv

Už když vystoupíte z letiště, tak si všimnete, jak se naše kultury liší. Indonésané jsou neustále nad věcí. Úsměv hraje důležitou roli v každé situaci. Je to něco, čemu se musíte přizpůsobit, a když to zvládnete, projdete tak snáze každou situací. Žádný vztek a hádky tady neplatí, lidé na vás budou koukat nechápavě a ničeho tím nedocílíte. Naopak - za každé situace si snažte udržet veselou tvář. Pomůže to nejen při řešení problému, ale i vašim nervům. 

7. Naučte se indonésky

Samozřejmě mi je jasné, že kvůli měsíční dovolené nebude nikdo chodit rok do základů indonéštiny. Ale jakmile ukážete, že se vám tato země líbí natolik, že vás to donutilo naučit se nějaké ty věty a slovíčka, lidé vás začnou milovat. Setkáte se s pochvalami typu: "Vaše indonéština je velice dobrá" a "Učíte se už dlouho, že?". Opravdu to na ně neskutečně působí. A je skvělé vidět, jak jsou z toho šťastní.

8. Ramena, dekolt a stehna ne

Nikdo vám nebude nařizovat, abyste se zahalovaly. Indonésie není Arábie. Dokonce i na místech, kde je islám nejsilnější, už si dnes vesměs můžete obléknout, co chcete, protože začínají být zvyklí na turismus. Ale moci neznamená muset. A taky to neznamená, že by to tak bylo správně. Většinou je prostě lepší neupoutávat na sebe moc velkou pozornost. I na takovém Bali, kde se turistky opalují nahoře bez, jsem často cestovala v dlouhých (nebo tříčtvrtečních) kalhotách. Někdy se to totiž hodí, když na vás začnou všichni zírat. U nás se chlap podívá na sukni a je v klidu, protože takových vidí denně desítky. Ale musíme si uvědomit, že v Indonésii na tohle zvyklí nejsou. A navíc - v takové zemi ani nemusíte mít minišortky, aby vám muž řekl, že jste krásná. :)
Ale nic se nemá přehánět. Turistka v hijabu nebo burce by nejspíš taky působila podivně.

9. Milujte Indonésii a dejte to najevo

To, co obměkčí každého (ať už Indonésana, Čecha nebo třeba Řeka) je to, když uslyší, jak nějaký turista jeho zemi naprosto zbožňuje. Takže tohle je spíš univerzální rada, která je ale stejně důležitá jako všech osm před ní. Ukažte, že nejste jen turista, který zvolil Indonésii kvůli akčním letenkám. Projevte zájem o kulturu, ukažte nadšení. Větou saya cinta Indonesia si získáte opravdu každého a dveře se vám pootevřou zase trochu víc.
Publikováno:

Nikol Haris Šenkyříková (Autorka a průvodkyně)

Mé jméno je Nikol, ale na internetu mě můžete najít také pod přezdívkou Nikolas. Jsem absolventkou oboru Indonesistika, který se zabývá komplexním studiem Indonésie (od etnologie, přes politiku až po jazyk). Rok 2013/14 jsem strávila na Bali, kde jsem studovala indonéštinu v rámci programu Darmasiswa. Na těchto stránkách zaznamenávám své zážitky a postřehy z indonéského prostředí a funguji jako průvodce po Bali, Lomboku, Jávě a dalších.

2 komentářů:

  1. Děvče, docela tě obdivuji s tím cestováním :)
    Sedmej bod mě docela překvapil. Nicméně i ty ostatní jsou zajímavé.

    OdpovědětVymazat

Pokud nemáte účet Google, vyberte možnost "Komentovat jako: Název/adresa URL" nebo "Anonymní", ale v tom případě se, prosím, na konec vašeho komentáře podepište. Děkuji.

Coprights © 2013 - 2016 Nikol Haris Šenkyříková, Blogger Templates Designed By Templateism | Templatelib