15. ledna 2015

Za orangutany do Bukit Lawang

Jedním z největších lákadel Indonésie jsou pralesy a výskyt orangutanů, které je možné spatřit ve volné přírodě. Jsou pouze dva ostrovy, kam se za takovým dobrodružstvím vydat, a to Sumatra a Kalimantan. Druhá možnost není tolik populární, co může mít důvod snad i v tom, že kalimantanské pralesy jsou brutálně vypalovány a v současnosti z nich mnoho nezůstalo. Na Sumatře je tento problém také, ale naštěstí je ještě stále co vidět.


Pokud se vydáte do Bukit Lawang, nejznámějšího výchozího bodu pro tyto pralesní pozorování, budete uneseni hned po příjezdu. Malá vesnice se rozprostírá podél řeky mezi zarostlými svahy v dusném sumaterském klimatu. Všechna ubytování se nacházejí u hučící vody a při teplém šálku čaje (a roji komárů) si budete večer během zírání do černočerné tmy připadat jako na konci světa. Prostě pokud se sem dostanete přímo z Medanu, strašlivého obrovského špinavého a rušného velkoměsta, budete okouzleni. Ale to vlastně i v jakémkoli jiném případě.

Homestaye jsou jednoduše zařízené a většinou všechny nabízejí treky do džungle. Ceny jsou všude stejné, protože byly schválené asociací pro výlety za orangutany. Smlouvat se vám tu nejspíš moc nepodaří (dobře, nám se to povedlo, ale bylo to dost zdlouhavé a bez indonéštiny bychom to asi nezvládli). Pořádají se různě dlouhé treky, a to od jednodenních až po několikadenní. Spíte samozřejmě v džungli, a to jen v malém přístřešku na karimatce a pod sarongem. Zpáteční cestu můžete buď projít po svých, nebo si připlatit za rafting a projet se po řece, což je taky nevšední a velice zajímavý zážitek. 


I když jsem si nejdřív myslela, že to bude dost těžké, nakonec jsem byla spíš zklamaná z toho, o jak jednoduchý výlet šlo. Což samozřejmě není žádná kritika, která by vás od této zastávky měla zastavit. Jen tím chci uklidnit všechny, kteří by se třeba báli, že to nezvládnou. Když přijedete v době turistické sezóny, pravděpodobně si v pralese budete připadat jako na dálnici, ale pokud vychytáte termín, můžete tu být skoro sami. Nedělejte si však iluze, že by orangutani byli stále ještě divocí a plaší. Je legrační, jak pózují a nechávají se fotit.

snídaně u řeky
Dobře, cesta je trochu frekventovaná, není moc náročná (i tak jsem ale došla do tábora zpocená a nohy docela bolely), orangutani se chovají víceméně jako v zoo, ale musím říct, že tu je i hodně plusů, kvůli kterým tuto oblast navštívit. Především je to spánek v táboře. Spí se jen pod plachtou přímo u řeky, která v noci krásně šumí, navíc máte pocit, že jste opravdu součástí džungle. Nedalo by se snad ani spočítat, kolik různých zvuků je v noci slyšet. Možná budete mít štěstí a uvidíte nějakého toho tvora i naživo - já viděla nějakou malou opičku. Průvodci jsou mistři v připravování jídla, takže každý chod bude vypadat jako dílo vypůjčené z nějaké galerie. Dozvíte se spoustu věcí o životě v pralese, o zvířatech, ale i o Sumatře jako takové. Nedoporučila bych tento výlet primárně kvůli orangutanům (vždyť já je vlastně ani nemám vyfocené), ale proto, že se jinde do džungle nedostanete, a když, tak jen za účelem vylézt sopku, nebo se podívat na vodopád. A rafting zpět na základnu, to je kapitola sama o sobě - ty jejich provizorní rafty by v Evropě nesměly vůbec na žádnou vodu, ale je to neskutečná zábava. :)

Ráda bych vyzdvihla kvality průvodců, se kterými jsem se na trek vydala já, protože v tomto místě vládne velká konkurence a chtěla bych alespoň nějak podpořit ty milé lidi, s nimiž jsem tam trávila čas. Jedná se o Ryckyho z Bugis Inn. Rycky toho ví opravdu mnoho o lese, je jako chodící encyklopedie. Dokáže vykládat bez přestání samé zajímavosti. Na to, jak je mladý, je velice schopný. Kromě něj s námi šel ještě Heri. Kluk, který si navždycky získal místo v mém srdci, protože tak optimistického a vysmátého Indonésana jsem snad ještě neviděla (a to se jedná o veselý národ). Ten nás cestou bavil, zpíval si... A když si ho vezmete jako ojeka (řidiče motorky), můžete si s ním udělat výlet do Tangahanu za slony, který bude nezapomenutelný a legrační. Oba průvodci umí velice dobře anglicky. V klidu je můžu doporučit úplně každému.

Kontakty:
email: ryckybukitlawang@yahoo.co.id
telefon: +62 8137 6100 337 nebo +62 8136 0534 636
facebook: Rycky Bugis
web: sumatraparadise.com
adresa: Bugis Inn & Restaurant, Bukit Lawang 20774
Publikováno:

Nikol Haris Šenkyříková (Autorka a průvodkyně)

Mé jméno je Nikol, ale na internetu mě můžete najít také pod přezdívkou Nikolas. Jsem absolventkou oboru Indonesistika, který se zabývá komplexním studiem Indonésie (od etnologie, přes politiku až po jazyk). Rok 2013/14 jsem strávila na Bali, kde jsem studovala indonéštinu v rámci programu Darmasiswa. Na těchto stránkách zaznamenávám své zážitky a postřehy z indonéského prostředí a funguji jako průvodce po Bali, Lomboku, Jávě a dalších.

2 komentářů:

  1. To ti věřím, žila jsem tam dohromady Téměř osm měsíců, jeden z Bugisu je můj bývalý manžel, se kterým teď čekám prcka. Jmenuje se Jay :-) Jsou to moc fajn a milý lidé, kdybych tam našla práci, jistě bych se vrátila a žila tam...v džungli jsem strávila času dost, ale nejveseleji mi bylo s lidmi a kamarády. Doporučuji...tohle místo dokáže buď nechat díru v srdci, nebo tam najdete svůj druhý domov :-) Já si chci odnést jen ty nejhezčí vyzpomínky... Rycky, Jay a další jsou skvelí gájdi, je s nima sranda a jste s nimi v bezpečí, potkáte mnoho zvířat a máte zážitky na celý život..Kromě toho jsem v Bugisu jedla asi zatím nejchutnější jídlo v Bukit Lawang :-) Vřele doporučuji..Magdalena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Líp bych to říct nedokázala - a vlastně ani nemůžu, já tam byla jen pár dní. :) Ale mám v plánu se tam příští rok přesunout tak na tři měsíce. Když potkám Jaye, vzpomenu si na tebe. :)

      Vymazat

Pokud nemáte účet Google, vyberte možnost "Komentovat jako: Název/adresa URL" nebo "Anonymní", ale v tom případě se, prosím, na konec vašeho komentáře podepište. Děkuji.

Coprights © 2013 - 2016 Nikol Haris Šenkyříková, Blogger Templates Designed By Templateism | Templatelib