15. března 2016

Zatmění slunce: Když v Indonésii zmizí den 1/2

Ve středu devátého března bylo možné spatřit v Indonésii totální zatmění slunce. Je to prý jev, který se na jednom místě objeví každých tři sta padesát let. Indonésie je ovšem obrovská země, a tak ne všude bylo toto zatmění vidět pořádně. To však není důležité. Mnohem důležitější je to, jak tento jev lidé vnímají, jaké mýty se na něj vážou. Možná už jste někde zaslechli, že třeba Korejci věří, že bylo slunce ukradeno psem, a Eskymáci zase popisují rozepři mezi bohyní Slunce a bohem Měsícem. A tak se dnes podíváme na to, čemu se věří tady v Indonésii.


Jedná se o něco naprosto výjimečného, kouzelného a atmosféra byla navíc umocněna tím, že toto datum vyšlo přesně na balijský Nový rok, Nyepi. Takže zatímco někteří si kupovali letenky na Moluky, Sulawesi nebo jižní Sumatru, aby viděli totální zatmění, Balijci museli strávit celý den zavření doma.

Přeložila jsem původní indický mýtus o obrovi, který chtěl být nesmrtelný. Lidé na Bali tímto mýtem vysvětlují jev zatmění slunce i měsíce. Doufám, že se příběh bude líbit.

Kala Rau a původ zatmění měsíce a slunce

Říká se, že kdysi se na Nebezkém Glóbu, který byl domovem bohů a bohyň, odehrál zvláštní příběh. Postila jej smrtící rána. Jeden po druhém začali bohové umírat. Pokud by se ona nákaza rozšiřovala dál, otřásla by také životem na Zemi. A tak byli všichni na Nebezkém Glóbu pohlceni pocitem úzkosti a strachu. A to včetně Batara Guru.

Batara Guru (Bůh Učitel) jednou meditoval ve svatyni určené k uctívání boha celého vesmíru jménem Sang Hyang Widhi Wasa. Postupně se k němu přidávali i další bohové a bohyně. Společně opakovali polední a večerní modlitby a žádali boha celého vesmíru, aby jim dovolil žít věčně. Po čtyřiceti dnech a čtyřiceti nocích Batara Guru konečně vyšel ven ze svatyně. S rozzářenou tváří oznámil, že Sang Hyang Widhi Wasa vyslyšel jejich prosby. Bohové a bohyně tuto zprávu vítali s radostí. Byli šťastní, že mohou žít věčně. Avšak Batara Guru rychle dodal: "Je tu však jedna podmínka. Abychom mohli žít navždy, musíme se napít z pramene Tirta Kamanalu, který je střežen posvátným drakem. Tento drak se ukrývá na úbočí hory Agung. Nebudeme moci ustoupit."

Bohové a bohyně rázem zmlkli. Byli zmatení a znovu smutní, protože získání Tirta Kamanalu se zdálo být velice obtížné. Potom začali usilovně přemýšlet, jak se k oné svěcené vodě dostat. Padaly různé návrhy, avšak žádný z nich se nelíbil Batara Guru, protože se obával, že se jim tak draka porazit nepodaří. Nakonec si však jistý Batara Narada vzpomněl na jednoho posvátného obra. 

"Ó Batara Guru, co kdybychom pro vodu poslali obra? Jmenuje se Kala Rau. Žije v lese. On určitě může porazit toho obrovského draka, který vodu střeží, a přinést nám Tirta Kamanalu," řekl Batara Narada. Pak dodal: "Na oplátku bychom mu také nabídli svěcenou vodu. Určitě by neměl odmítnout, protože takhle by pak mohl žít věčně." S tímto návrhem nakonec všichni souhlasili a Batara Narada byl vyslán do světa, aby se chopil této posvátné mise.

Když dorazil do hustého lesa, zahlédl opravdu velkého obra spícího ve stínu stromu. S pomocí Batara Bayu, boha větru, se obra podařilo probudit. 

Batara Narada řekl: "Byl jsem vyslán Batara Guru, abych tě našel. Žádá po tobě, aby jsi přinesl svěcenou vodu z úbočí hory Agung, kterou střeží velký drak. Ona svěcená voda má velkou moc, díky ní můžeme žít věčně. Ty se pak na oplátku také můžeš napít."

"Opravdu?" Zeptal se Kala Rau ohromeně.
"Opravdu. Jsi ochotný splnit tento úkol?" Zeptal se Batara Narada.
"Dobře, úkol přijímám. Pokusím se tu vodu získat a přinést ji do nebe. Abych raději šel!" Odpověděl Kala Rau. 

Zatímco si představoval, jak bude žít věčně, kráčel rychle na sever k úbočí hory Agung. Šel dále lesem, dokud konečně nespatřil obrovského draka, který zrovna spal, ocas stočený k sobě. Tělem svíral krásný lesklý džbán.

"Možná je svěcená voda právě v tom džbánu," pomyslel si Kala Rau.
Když se přiblížil, drak se z ničeho nic probudil, otevřel tlamu a začal plivat jed. Jelikož byl však Kala Rau obrem posvátným, jed na něj nefungoval.
"Ó, obrovský draku, vyslali mě sem bohové, abych jim přinesl džbán se svěcenou vodou," řekl Kala Rau.
"Já vím, Kala Rau! Bohové ti slíbili věčný život, že?" Zeptal se drak. "Ty tomu věříš? Copak se nebojíš, že tě podvedou?" Pokračoval.
"Není možné, že by bohové porušili svůj slib!" Odpověděl Kala Rau.
"Ty jsi hloupý! Bohové ti nikdy nedají napít Tirta Kamanalu, protože nechtějí, aby ses stal taky bohem, stejným jako jsou oni. Budeš podveden, Kala Rau!" Posmíval se drak.
Poslechem těchto posměšků se Kala Rau jen naštval a mrštně na draka zaútočil. Avšak drak se dokázal vyhnout všem jeho úderům. Začal vzrušující souboj. Nakonec však Kala Rau obrovského draka porazil a rychle sebral džbán. Drak byl bezmocný a nebyl schopen vůbec nic dělat, pouze přihlížet tomu, jak obr mizí i se džbánem.

Když už měl Kala Rau džbán se svěcenou vodou, zamířil si to rovnou do Nebeského Glóbu, aby jej odevzdal. Přistoupil tam k altánku a Batara Narada, který viděl, jak Kala Rau přišel i se džbánem, ho přátelsky přivítal.
"Podařilo se ti přinést Tirta Kamanalu, Kala Rau!" Řekl vesele.
"Samozřejmě! Ten velký drak si na mě ani netroufl!" Odpověděl Kala Rau namyšleně.
"To je dobře! Pojďme prosím dovnitř," naléhal Batara Narada.
Kala Rau usedl uctivě před Batara Guru a předložil před něj džbán se svěcenou vodou.
Batara Guru pak řekl Batara Narada, aby svolal všechny bohy. Mezitím poprosil Kala Rau, aby počkal v altánku.
"Sang Hyang Widhi Wasa řekl, že Kala Rau se připojí k pití svěcené vody a pak bude stejný jako my. Bude moci žít navždy. To je však velice nebezpečné. Navíc je to obr!" řekl Batara Guru a pokračoval: "Obávám se, že bude jednat svévolně, pokud bude sám svatý.
Aby se tomu zabránilo, Batara Wisnu navrhl, aby Kala Rau svěcenou vodu nepil. Místo toho se může stát králem a vládnout všem oceánům, které existují. Všichni bohové s nápadem souhlasili a pustili se do pití Tirta Kamanalu bez obra.

Batara Guru pak zavolal Kala Rau zpátky. "Kala Rau, omlouváme se, ale už není možné dát ti napít svěcené vody. Místo toho však budeš jmenován všemi bohy králem. Můžeš si vybrat, jestli chceš vládnout oceánům nebo obloze," řekl Batara Guru.
Jak zklamaný byl Kala Rau, když tohle uslyšel! Vzpomněl si, co říkal drak, a uvědomil si, že měl pravdu. Byl podveden. Teď se cítil rozrušený a naštvaný. Najednou vyskočil a sebral džbán, který byl ještě z části plný, z rukou Batara Guru. Protože se to všechno odehrálo tak rychle, Batara Guru nestihl ani zareagovat. Kala Rau utekl ven k altánku a od tam odletěl zpět na Zem.
Batara Wisnu se za obrem vydal a nesl sebou mocnou zbraň v podobě ozubeného kotouče, která se nazývá cakra. Kala Rau se dál snažil letět co nejrychleji a snažil se schovat za husté mraky a mezitím vypít vodu, aby nemohl zemřít. Nicméně bůh slunce Batara Surya a bohyně měsíce Dewi Ratih pohotově vždy řekli Batara Wisnu, kde se obr skrývá. Kala Rau nebyl schopný začít pít. Tohle trvalo celý den a noc a Kala Rau už byl velice vzteklý.
Při jedné příležitosti se vyčerpaný obr schoval za silnými mraky.Zoufale chtěl vypít onu vodu. Rychle odšrouboval víčko a obsah džbánu si nalil do úst. Když to spatřil bůh slunce, hned zavolal Batara Wisnu. Ten se rozletěl směrem k obrovi a zamířil kotoučem na jeho krk, aby mu usekl hlavu. S vysokou rychlostí se cakra dostala až ke krku a oddělila Kala Rauovi hlavu od těla.
Protože však nestihl svěcenou vodu spolknout, jeho tělo zemřelo a volným pádem zmizelo někde na Zemi. Nicméně v ústech už si Kala Rau vodu vychutnat stihl, takže jeho hlava zemřít nemohla. Jen se vznášela na obloze. Byl to velice smutný incident.

Cítil se ukřivděný a začal prahnout po pomstě bohu slunce a bohyni měsíce. Každé odpoledne naháněl boha slunce a každý večer bohyni měsíce.
"Běda vám, Batara Surya a Dewi Ratih! Toužím po pomstě! Spolknu vás oba!" křičel zaníceně.

Jednoho večera se mu podařilo přiblížit se k bohyni měsíce. Ta se velice bála, že ji obr spolkne, a požádala o pomoc Batara Guru a Batara Bayu, boha větru.
Batara Guru vymyslel pořádnou lest. Poručil lidem na Zemi, aby bouchali do hmoždířů a přitom volali obrovo jméno. Netrvalo dlouho a Země se rozezněla zvukem pracujících lidí. Kala Rau, který byl již velice blízko a připravený spolknout bohyni měsíce, byl najednou překvapen, že ho někdo volá. Viděl, jak lidé bouchají do hmoždířů a myslel si, že hmoždíře jsou lidská těla, která ho volají s žádostí o pomoc. Byl zmatený a smutný. Nesnesl pohled na oběti zbité davem. Pustil bohyni měsíce a letěl rychle dolů, aby lidem pomohl. Jenže zvuky přestaly.

Podobně tomu také bylo, když se obrovi podařilo chytit boha slunce. Lidé opět bouchali do hmoždířů a volali Kala Rau k sobě. Když chytil bohyni měsíce, lidé tuto událost vnímali jako zatmění měsíce. Když byl pak chycen bůh slunce, lidé tento jev začali označovat za zatmění slunce.

A díky tomuto příběhu lidé na ostrově Bali bouchají do hmoždířů a volají obra Kala Rau při každém zatmění, ať už slunce či měsíce.

MERIANA, Sindi. Cerita rakyat Nusantara. Jakarta: Erlangga for Kids, 2009. ISBN 9789797814137.

Pozn.: Nevím, jak by tomu bylo za jiných okolností, ale během tohoto zatmění slunce nikdo do ničeho nebušil, neboť během Nyepi musí být na celém ostrově naprostý klid. Myslím si však, že to Balijcům ani nevadilo, protože pořádný rachot udělali noc před tím, kdy probíhal festival ogoh-ogoh, o kterém si můžete přečíst ve výše zmíněném článku o Nyepi. Tam se dělá hluk dostatečný. :)

V druhém článku o zatmění slunce se můžete dozvědět, jak to tu "slavili" muslimové: zde
Publikováno:

Nikol Haris Šenkyříková (Autorka a průvodkyně)

Mé jméno je Nikol, ale na internetu mě můžete najít také pod přezdívkou Nikolas. Jsem absolventkou oboru Indonesistika, který se zabývá komplexním studiem Indonésie (od etnologie, přes politiku až po jazyk). Rok 2013/14 jsem strávila na Bali, kde jsem studovala indonéštinu v rámci programu Darmasiswa. Na těchto stránkách zaznamenávám své zážitky a postřehy z indonéského prostředí a funguji jako průvodce po Bali, Lomboku, Jávě a dalších.

0 komentářů:

Pokud nemáte účet Google, vyberte možnost "Komentovat jako: Název/adresa URL" nebo "Anonymní", ale v tom případě se, prosím, na konec vašeho komentáře podepište. Děkuji.

Coprights © 2013 - 2016 Nikol Haris Šenkyříková, Blogger Templates Designed By Templateism | Templatelib