22. srpna 2016

Plošina Dieng, moje srdeční záležitost

Kdesi na střední Jávě, daleko od turistického epicentra v Yogyakartě, se nachází nádherné a poklidné městečko Dieng obklopené horami a působivými terasami, na kterých se pěstuje zelenina a tabák. Je to magické místo, které je každé ráno zahalené v mlze a, ačkoli láká turisty na mnoho zajímavostí, jako by se tu oproti zbytku Střední Jávy tak nějak zastavil čas.

Probouzení krajiny
Když jsem poprvé mířila do této oblasti, očekávala jsem, že přijedu do končin, kde toho nebude moc k vidění, ale přivítá mě spousta vlídných Indonésanů, já se pokochám několika výhledy a pojedu zase dál. Když jsem pak dorazila uprostřed noci do městečka Wonosobo a na prstech u nohou ucítila chlad, řekla jsem si, že se tu možná zdržím jen jednu noc a co nejdříve budu pokračovat směr dál. Ale další den se něco stalo a já se do této oblasti naprosto zamilovala. Dodnes je to má nejoblíbenější část Jávy.
Jezera Telaga Warna
Dieng Plateau, neboli náhorní plošině Dieng, je v průvodci od Lonely Planet věnováno pár stran, ale většina turistů, na které zde narazíte, jsou Indonésané. Možná proto, že je trochu komplikovanější se sem dostat. Nebo možná proto, že toto místo není není tak zprofanované jako třeba sopka Bromo nebo Kawah Ijen na východní Jávě. Na jednu stranu je to dobře, protože tím malým autobusem z Wonosobo se za tu hodinu a půl dostanete do úplně jiného světa. Na druhou stranu je ale těžší se tu jako bule pohybovat, protože pro cizince jsou všechny ceny mnohonásobně vyšší. Musím po pravdě říct, že kdybych díky KITAS (přechodný pobyt) neměla nárok na místní ceny, asi bych spoustu zajímavých míst i oželela. 

prodejci orchidejí
Ale musím říct, že Dieng naštěstí nabízí mnoho krásných míst i mimo "turistické atrakce". Vzpomínám si, že poprvé jsem sem přijela, jeli jsme se z Wonosobo podívat na motorce na východ slunce. Zastavili jsme na jednom z hezkých kopečků a kochali se pohledem na probouzející se krajinu.

Sirný kráter
Městečko Dieng leží v údolí a je obklopeno několika sopkami. Některé z nich jsou aktivní, některé už ne. Když vystoupáte na vrchol kterékoli z nich, můžete mít štěstí vidět i vzdálenější javánské sopky, jako je Merapi, Merbabu nebo Slamet. Majestátně tu však tuto oblast hlídají dva velikáni, Sumbing a Sindoro, které se každé ráno dominantně prodírají skrz hustou mlhu a připomínají lidem, aby nezapomínali na sílu přírody. 

Kromě výstupů na tyto vrcholy jsou velkým lákadlem také krátery se sirnými jezery, ze kterých se bez přestání hrne ven pára. Ačkoli se jedná o krásnou krajinu, okolo kráterů je příroda docela pustá. Voda je tak horká, že v ní za malé spropitné jeden z místních vaří vajíčka. Někteří indonéští turisté sem nevkročí bez ochranné plátěné masky na obličeji. 

Atmosféra v horském městečku
Jelikož se plošina Dieng nachází přibližně ve dvou tisících metrech nad mořem, člověk se tu díky příjemné denní teplotě a fauně cítí jako v Evropě. Roste tu například i černý bez, který jsem doposud nikde jinde v Indonésii neviděla. Místní zde pěstují salát, okurky, česnek a mnoho dalších nám známých druhů zeleniny. Ale je tu jedna květina, která je pro tuto oblast typická. Jmenuje se Edelweis (česky plesnivec alpský, ale to, uznejte, není moc hezký název), ale vysloužila si přezdívku "věčná květina", protože nikdy neuschne. I když je suchá, pořád krásně voní. Je chráněná a přestože roste snad všude na indonéských horách, občas je těžké na ni narazit. Pro Dieng je typická a i přes zákaz trhání a prodeje tu na každém kroku sedí nějaký domorodec, který se snaží květiny prodat jako suvenýr. A často se právě díky své přezdívce stává dárkem mezi milenci, kteří si tím symbolizují svoji věčnou lásku. Prodávají se tu také orchideje (doslova za pár korun). 

Ale zpět do městečka...Zatímco poklidný Dieng nenabízí nic moc zajímavého, v okolí je mnoho míst, kam stojí za to se vydat. Kromě již zmiňované síry je to třeba i jezero tří barev (Telaga Warna), staré hinduistické svatyně, které patří k nejstarším na ostrově... je toho mnoho a tato oblast se skvěle hodí pro ty, kteří rádi chodí na procházky a zkoumají, co se v okolí nachází. 

Nejzajímavější jsou však místní obyvatelé, které jsou dodnes pro některé Javánce z blízkých měst záhadou. I když už dnes všichni vyznávají islám, hinduistické prvky z Diengu nikdy nevymizely. Nejen hinduistické, ale ani ty animistické. Místní obyvatelé stále věří v nadpřirozenou sílu a nejrůznější božstva. Šamanismus a přírodní léčitelství jsou tu na běžném pořádku. Tato oblast je známá hlavně pro svou legendu o dětech s dready, kterým se vlasy zacuchají ihned, kdy jim na hlavě trochu povyrostou. Tyto děti prý mají nadpřirozené schopnosti.

No, tato trocha mysticismu na Jávě nikdy neuškodí. Osobně jsem si tam žádného takového dítěte nevšimla, ale když jsem se ptala, lidé mi odpověděli, že tam několik takových dětí je, ale nejsou příliš ochotné potkávat se s cizími lidmi. Víc už jsem to neřešila. Ať už to je pravda nebo není, člověk se mezi těmi horami cítí tak nějak zvláštně, když si připustí, že by tam něco záhadného opravdu mohlo být...

Vaření vajec
Navštívit Dieng dvakrát pro mě nebylo dostatečné a už se těším, až budu mít příležitost vydat se tam znova. 

Příště o výstupu na Gunung Prau a krásných výhledech na okolí. 
Publikováno:

Nikol Haris Šenkyříková (Autorka a průvodkyně)

Mé jméno je Nikol, ale na internetu mě můžete najít také pod přezdívkou Nikolas. Jsem absolventkou oboru Indonesistika, který se zabývá komplexním studiem Indonésie (od etnologie, přes politiku až po jazyk). Rok 2013/14 jsem strávila na Bali, kde jsem studovala indonéštinu v rámci programu Darmasiswa. Na těchto stránkách zaznamenávám své zážitky a postřehy z indonéského prostředí a funguji jako průvodce po Bali, Lomboku, Jávě a dalších.

0 komentářů:

Pokud nemáte účet Google, vyberte možnost "Komentovat jako: Název/adresa URL" nebo "Anonymní", ale v tom případě se, prosím, na konec vašeho komentáře podepište. Děkuji.

Coprights © 2013 - 2016 Nikol Haris Šenkyříková, Blogger Templates Designed By Templateism | Templatelib