5. září 2016

Bydlení v Indonésii: Kos-kosan

Kos-kosan, kost, kos... Všechny tyto výrazy se užívají pro jeden konkrétní typ ubytování v Indonésii. Nabízené kosy najdete po celém souostroví a je to pravděpodobně nejoblíbenější bydlení nejen mezi studenty.

Když nemáte obývák, tak prostě dáte televizi ven...
(kamarád Tam Tam, kos v univerzitním kampusu, Mataram, Lombok)
Slovo kos vzniklo zkrácením slova indekos, které doslova podle indonéského výkladového slovníku znamená "bydlet v domě někoho jiného se stravou nebo bez stravy, přičemž se platí každý měsíc (sloveso)". Vlastně jde o levný pronájem pokoje, který většinou nemá vlastní kuchyňku. Ale v mnoha případech pak všichni obyvatelé jednoho bloku kosů tráví čas jako jedna velká rodina. 

Jednou větou by se jen těžko dalo popsat, jak takové ubytování vypadá a jak to v něm funguje, protože existuje mnoho různých variant a mnoho pravidel, které se někde striktně dodržují a někde zase vůbec ne.

Jak už tedy víme, kos je většinou jedna místnost, která má většinou dveře přímo na dvorek, tedy tento způsob bydlení nabízí větší soukromí, než klasické spolubydlení v domě. Někdy má pokoj vlastní koupelnu, ale u těch levnějších kosů je společná. Ty lepší mají i vlastní maličký kuchyňský kout a nebo celou kuchyň, takže už vypadají spíše jako malé byty. 

Prostor v kosu je většinou hodně stísněný
(já a manžel, jeden z lepších kosů v Denpasaru, Bali)
Na Bali je bydlení v kosu velice populární u cizinců, kteří se na ostrově zabydlí na pár měsíců. V hotelu by utratili mnohem více peněz a vlastní dům si většinou pronajmout nemůžou, protože se standardně musí složit nájem na rok (v lepším případě na půl roku) dopředu. Ale rozdíl mezi kos bule (pro bělochy) a kos lokal je obrovský. Místní se totiž potřebují držet pospolu a většinou opravdu žijí jako rodina - společně vaří nebo alespoň pozvou sousedy na jídlo, po večerech popíjejí kávu, kouří a hrajou karty nebo videohry. Běloši si zajdou na diskotéku nebo na pláž a večer chtějí soukromí (hlavně před místními). Ty kosy pro cizince jsou také mnohem lépe vybavené a většinou ještě voní novotou, protože my jen tak v něčem bydlet nebudeme. Místní (převážně studenti) jdou často po ceně a viděla jsem už mnoho kosů, ve kterých mi stačilo strávit večer s kamarády domorodci nebo přespat jednu noc. Ale pak zase rychle pryč.

Hlavními problémy jsou plíseň a vlhké stěny během období dešťů, protože kos pro místní se nijak zvlášť neudržuje. Není divu, pronájem je totiž opravdu hodně levný. Na Bali, které je ještě o něco dražší než třeba sousední Jáva, platil můj kamarád Sarif 300.000 Rp. za měsíc včetně energií (něco málo přes pět set korun). Po dvou letech byl, myslím, i rád, že si našel něco lepšího. Ale ty dva roky mu to vůbec nevadilo. V Denpasaru v cargo oblasti, kde přespávají řidiči náklaďáků z ostatních ostrovů, není dokonce ani matrace a všichni spí jen na koberci nebo kartonech. Cena je tam dokonce jen 250.000 Rp. na měsíc (asi čtyři sta šedesát korun). Bule ceny pak začínají na 500.000 Rp. (necelá tisícovka), ale o kvalitě se dá mluvit asi až u ceny 1.000.000 Rp., kde už možná budete mít i klimatizaci.
I kuchyně může být venku...
(kamarád Tam Tam, kos v univerzitním kampusu, Mataram, Lombok)
Kos se platí měsíčně v hotovosti ibu kost (taková paní správcová, která má ubytování na starosti, a když jste hodní, přinese vám občas i nějakou dobrotu). Je to skvělé, protože nemusíte plánovat, jak dlouho chcete zůstat. Žádná smlouva se nepodepisuje a o ceně se dá trochu i smlouvat. Pokud někdo hledá nové ubytování, jde na to tou nejjednodušší cestou - projde se (no dobře, projede se na motorce) lokalitou, ve které by chtěl bydlet a hledá cedulky umístěné na plotech nebo sloupech s nápisem "menerima kost" nebo "terima kost". Zavolá si na uvedené číslo a většinou se druhý den může nastěhovat. 

A jaká že mohou být ta pravidla, o kterých jsem se zmínila na začátku článku? V muslimských nebo křesťanských oblastech se například nesmí společně v kosu ubytovat muž a žena, pokud neukážou oddací list. V některých oblastech (Sumatra, Jáva, Lombok...) dokonce nesmí ubytovaný přijímat návštěvu opačného pohlaví - pouze s otevřenými dveřmi. Mě se jednou podařilo přespat v chlapeckém kosu v Mataramu, ale můj kamarád mi musel uvolnit pokoj a spát na lavičce venku a já musela mít po celou noc pootevřené dveře. Připadala jsem si jako kdysi dávno na škole v přírodě. Některé kosy jsou přímo zaměřené jen na jedno pohlaví. Na Bali sice tohle nehrozí, ale zase je tu občas problém s pronájmem pro cizince (mimo vyloženě turistické oblasti) nebo Indonésany z jiných ostrovů, protože Balijci si udržují svoji komunitu a na některých místech neubytují nikoho, kdo nemá na Bali přechodný pobyt. 

I takhle se dá bydlet v centru města - a ne, není to hotel
(moje ubytování v roce 2013, Denpasar, Bali)
Mě osobně se bydlení v kosu líbí, ale nedokážu si představit žít v něm déle než rok. My Evropani potřebujeme soukromí mnohem víc než Asiati a také jsme zvyklí na prostorné pokoje a spoustu úložného místa. To kos splnit nedokáže. Ale na druhou stranu - alespoň to Indonésany nutí být často mimo ty své čtyři stěny a víc se socializovat. 

Někteří místní bydlí v kosu i s rodinou...
(kamarád Deni, ostrov Sumba)

Čtěte více o Bydlení v Indonésii:
Na návštěvě u Javánců (plánováno)
10 věcí, které nesmí chybět v indonéském domě (plánováno)
Jak se žije na vodě (plánováno)
Publikováno:

Nikol Haris Šenkyříková (Autorka a průvodkyně)

Mé jméno je Nikol, ale na internetu mě můžete najít také pod přezdívkou Nikolas. Jsem absolventkou oboru Indonesistika, který se zabývá komplexním studiem Indonésie (od etnologie, přes politiku až po jazyk). Rok 2013/14 jsem strávila na Bali, kde jsem studovala indonéštinu v rámci programu Darmasiswa. Na těchto stránkách zaznamenávám své zážitky a postřehy z indonéského prostředí a funguji jako průvodce po Bali, Lomboku, Jávě a dalších.

0 komentářů:

Pokud nemáte účet Google, vyberte možnost "Komentovat jako: Název/adresa URL" nebo "Anonymní", ale v tom případě se, prosím, na konec vašeho komentáře podepište. Děkuji.

Coprights © 2013 - 2016 Nikol Haris Šenkyříková, Blogger Templates Designed By Templateism | Templatelib