12. září 2016

Turistické Bali - ostrov bohů, který už dnes bez cestovního ruchu nemůže fungovat

Bali je krásný ostrov a v současnosti mezi Čechy velmi populární. Ročně ho navštíví přibližně tři miliony turistů, což je při jeho rozloze necelých šesti tisíc kilometrů čtverečních poměrně vysoké číslo. Vlastně jen o milion nižší než je počet obyvatel. Možná jste tam také byli, možná si vás ostrov získal a máte mnoho krásných vzpomínek. Ale dnes bych chtěla věnovat článek právě oné otázce, proč je Bali vlastně tolik populární. Kdy se tu turismus začal rozmáhat jak je tento ostrov vnímán Indonésany z ostatních ostrovů.


Mnoho lidí, ještě před tím, než si začnou zjišťovat více informací o této destinaci, ani netuší, že Bali je vlastně součástí Indonésie. Narazila jsem na to mnohokrát, když jsem se s někým začala o této hinduistické perle v jihovýchodní Asii bavit. Není divu, Bali se od zbytku souostroví poměrně hodně liší. Ohromným lákadlem je hinduismus - barevné a veselé náboženství, které poměrně hodně funguje v souznění s přírodou. Dále také krásná věčně zelená rýžová políčka všude, kam se člověk podívá. Různorodé pláže, zajímavý podmořský svět a přátelskost a tolerance tamějších obyvatel. 

Je také velice jednoduché Bali procestovat. Stačí si sehnat místního řidiče s autem, půjčit si motorku, nebo si koupit zájezd u nějaké cestovky. Při troše štěstí budete pozváni do některého z tisíce chrámů na náboženský obřad, nebo k rodině na oslavu jednoho ze spousty svátků. A že jich tam je. Mezi Indonésany se říká, že zkratka BALI znamená BAnyak LIburan (tzn. hodně volna / prázdnin). 

Ale tento ostrov není populární jen v několika posledních letech. Největší skok nastal v roce 1970, kdy byla dokončena výstavba letiště Ngurah Rai, což je vlastně dodnes jediné mezinárodní letiště na Bali. S rostoucím cestovním ruchem získalo mnoho Balijců práci a zvýšila se kvalita života. V následujících letech se několik pobřežních vesnic změnilo k nepoznání. Nejvíce tato změna zasáhla Kutu, která byla poklidnou maličkou vesničkou na západě. Vybudovala se tu pořádná silnice, pak pár ubytovacích zařízení a dneska na tomto místě stojí nejznámější letovisko ostrova se spoustou klubů, restaurací a širokou škálou hotelů a hostelů. Jen pro zajímavost, v roce 1972 navštívilo Kutu 6095 turistů. V roce 1980 jich bylo přes šedesát tisíc (viz). Zatímco místní oslavovali, bylo tu i několik negativních dopadů, které si v té době nikdo neuvědomoval.

Nejhůře to odneslo životní prostředí, zejména tehdy bohatá fauna. S oblasti okolo největšího města Denpasar se stalo jedno velké město a člověk vlastně ani neví, kde Denpasar končí a začíná Sanur nebo Kuta. Tato část ostrova je v současnosti hodně znečištěná, a to jak odpadky, tak i v ovzduší. Turismus taky hodně zhýčkal místní obyvatele, kteří berou za největší úspěch vlastnit malý rodinný hotýlek nebo prodávat předražené pivo na pláži. Mnoho zvířat vlivem turismu trpí (želvy, delfíni, sloni, cibetky v agrofarmách, ptáci a jiná zvířata na černých trzích), ale některá se zase naučila žít společně s lidmi a vlastně také začala profitovat na turismu. Ukázkovým příkladem jsou makakové v Monkey Forest v Ubudu, kteří sice na první pohled vypadají, že žijí volně, ale vlastně jsou jen živeni na krmení od návštěvníků, kteří se "roztomilým" opičákům chtějí zavděčit kouskem banánu. A když se zavděčit nechtějí, opice si bez ostychu vezmou samy, co se jim zlíbí. Také se díky turismu na ostrově rozmohla mafie, není-li to zbytečně silné slovo, která poměrně hodně kontroluje podnikání v cestovním ruchu.


Nebylo to ale vždy tak růžové a ne všichni s tímto rozvojem souhlasili. Největší odpor byl v devadesátých letech, protože si místní obyvatelé začali uvědomovat, že s turismem přichází také odlišné zvyky a v některých případech je potřeba naučit se cizincům vycházet vstříc. Například po celé Indonésii se v současnosti rozrůstají takzvané syariah hotely, které odmítají ubytovávat nesezdané páry, ale na Bali jich zatím mnoho není, protože bez ní by si mnoho turistů cestu rozmyslelo. Na druhou stranu by se prý v budoucnu měla objevit novela zákona, která by tohle omezila také na Bali (těžko říct, jak to bude). Stejně tak indonéský zákon o zákazu prodeje alkoholu - na Bali se dá (alespoň zatím) pivo koupit téměř všude, kde si vzpomenete.

Je tedy jasné, že nějaký tlak v té době existoval. A vše vyvrcholilo v roce 2002, kdy došlo v Kutě k teroristickému útoku. Mnoho cizinců (ale i místních) zemřelo a dodnes na těchto místech stojí památník, na kterém jsou vypsána jména všech obětí. Po útoku bylo Bali prázdné. Téměř nikdo sem nechtěl jet. Zdálo se to nebezpečné. Turismus upadal. Naštěstí se vše po několika letech pomalu vrátilo do zajetých kolejí a dnes si ostrov na počet turistů určitě nemůže stěžovat. 

Nakonec bych ale ještě dodala, že i předtím, než se na ostrově postavilo letiště, sem přijíždělo mnoho cizinců. Ostrov pravděpodobně začal být populární na začátku dvacátého století, kdy zejména do oblasti Ubudu přijíždělo mnoho umělců, kteří se zde inspirovali ve své tvorbě, a mnoho se jich zdržovalo i na severu v okolí města Singaraja.

Bali je výjimečné svojí kulturou a dodnes nabízí mnoho míst, která nejsou tolik turistická. Je ideální pro cestovatele-začátečníky, ale také pro ty, kteří si chtějí prostě jen odpočinou u moře a vyrazit na jeden či dva výlety. Sama jsem ale zvědavá, jak se bude dál turismus na ostrově vyvíjet, protože dnes už mnoho cizinců dává přednost okolním ostrovům a na Bali si jedou jen odpočinou na pár dní.

Publikováno:

Nikol Haris Šenkyříková (Autorka a průvodkyně)

Mé jméno je Nikol, ale na internetu mě můžete najít také pod přezdívkou Nikolas. Jsem absolventkou oboru Indonesistika, který se zabývá komplexním studiem Indonésie (od etnologie, přes politiku až po jazyk). Rok 2013/14 jsem strávila na Bali, kde jsem studovala indonéštinu v rámci programu Darmasiswa. Na těchto stránkách zaznamenávám své zážitky a postřehy z indonéského prostředí a funguji jako průvodce po Bali, Lomboku, Jávě a dalších.

4 komentářů:

  1. Doporučuji knihu Ještě je můžeme vidět od Douglase Adamse (ten, co napsal Stopařova průvodce...). Popisuje tam svůj příjezd na Bali na cestě zá komodskými varany. Už tehdy byl zděšen z míry turismu. Docela mě tím dostal!
    Nemáš nějaká čísla? Zajímalo by mě, kolik příjmů z turismu v Indonésii tvoří jen Bali. Osobně tipuju min. 30 %, spíše víc.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zuzko, přímo takovou statistiku jsem nikde neviděla, ale odhadovala bych to na nějakých 40 %. Celkově do Indonésie loni přijelo kolem deseti milionů cizinců...

      Doporučuju tento článek: http://www.indonesia-investments.com/id/bisnis/industri-sektor/pariwisata/item6051

      A tento odkaz zase detailně rozebírá, odkud turisti konkrétně jsou:
      https://www.bps.go.id/linkTabelStatis/view/id/1388

      A při bakalářce jsem pracovala s touto stránkou: http://www.kemenpar.go.id/asp/ringkasan.asp?c=110

      Vymazat
  2. To by mě zajímalo, kde nemůžou nesezdané páry spolu bydlet. Procestovali jsme Indonésii a spali v mnoha hotelích - Jakarta, Manado, Makassar, Bandar Lampung.... a nikde to nikdo neřešil.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to hotel od hotelu, ale v Jakartě je jich spousta a vztahuje se to i na turisty. Mám minimálně sedm zkušeností, kdy jsem v Jakartě přes booking něco rezervovala a až na místě rušila, řešila to s bookingem a hledala něco jiného. Na východním Lomboku taky. Dál jsem na takový hotel narazila v Medanu, Surabayi, na Floresu. Dokonce na Sumbě, kde jsou převážně křesťané, v jednom malém homestay byl problém.
      Vyjádřila jsem se v článku možná trochu nepřesně, nicméně doporučuju tuto knihu:
      http://1url.cz/Etw7R

      Vymazat

Pokud nemáte účet Google, vyberte možnost "Komentovat jako: Název/adresa URL" nebo "Anonymní", ale v tom případě se, prosím, na konec vašeho komentáře podepište. Děkuji.

Coprights © 2013 - 2016 Nikol Haris Šenkyříková, Blogger Templates Designed By Templateism | Templatelib