31. října 2016

Indonéské kretekové cigarety a vůně hřebíčku

Každý, kdo navštívil Indonésii, zajisté zná tu charakteristickou vůni hřebíčku a tabáku, která se šíří těžkým teplým vzduchem a je cítit venku i v restauracích. Je to vůně, která mnohdy nevadí ani nekuřákům. Hřebíčkové cigarety jsou v souostroví velice populární, a tak bych ráda věnovala tento článek právě kreteku.


Kretek je směs vyrobená z tabáku, hřebíčku a dalších látek. Cigarety jsou sice většinou mnohem silnější než značky prodávané u nás, ale za to mají originální chuť a většinou také ochucený, sladký, filtr. Je pravda, že v pohodovém indonéském prostředí, kde je pořád teplo a všichni vysedávají venku, zachutnají cigarety člověku asi mnohem rychleji než v Evropě - navíc, když jsou sladké. Já jsem začala kouřit v roce 2013, když jsem studovala na Bali, a přestala jsem 2016, když jsem se vracela do ČR. A ačkoli nikoho nechci ke kouření nabádat, pojďme se podívat na to, proč jsou tyto cigarety pro Indonésii typické. 
Na výrobu kretekových cigaret v Indonésii padne veškerá místní produkce hřebíčku (viz tato mapa) a hodně se ho dováží z ostatních zemí.
Jméno dostaly tyto cigarety podle zvuku, který praskající směs vydává, když hoří. Stejně jako například slova cicak (ještěrka) nebo tokek (gekon) - ta jsou také odvozena od zvuku, který zvířata vydávají.


Není divu, že se kretekové cigarety v souostroví tak uchytily. Na obě hlavní ingredience, tabák i hřebíček, byla Indonésie vždy bohatá. Ostatně hřebíček byl jedním z hlavních koření, které do souostroví lákaly evropské mořeplavce. A někdy na konci devatenáctého století přišel Javánec Haji Djamari s dnes již populárním tabákovým výrobkem. A k samotné popularizaci došlo docela rychle poté, když si kouření oblíbili muži "z lepších rodin". Je docela paradoxní, že Haji Djamari propagoval kretek jako lék na astma. V té době se ještě o škodlivých účincích kouření nevědělo a bylo známo, že hřebíček má zklidňující účinky.

Podle CDC je ale kretek mnohem škodlivější než běžný tabák. Ne nadarmo je prodej většiny těchto značek Evropskou unií zakázán. Je to prostě až moc silné.

Ručně balené cigarety byly původně plněny jen tou nejlepší směsí a vnitřní část papírku (který nahradil původní kukuřičný list) byla potírána bylinkovou směsí. Nejdříve chyběl filtr, později se ale začala nová varianta rychle prodávat a dnes se k filtru přiklání většina indonéských značek.

Dnes mezi nejpopulárnější značky patří například Sampoerna, Gudang Garam, U mild a LA. Už jsou v obchodech také dostupné různé "novinky" typu hřebíček s mentolem, ale to už má od kvality opravdu hodně daleko.
Na indonéském venkově se stále ještě setkáte s trochu jiným významem slovního spojení rokok kretek (kreteková cigareta). Zatímco pro cizince nebo Indonésany z velkých měst označují tato slova prostě jakékoli cigarety se hřebíčkem, původně byl kretek pouze ručně balený a přírodní, a tak jsou pro mnohé místní ještě dnes jakékoli jiné cigarety (strojní výroba, filtr...) prostě rokok putih (bílé cigarety). 
I přes široký trh je však přesně stanoveno sedm kategorií, do kterých jednotlivé výrobky spadají. Jednička značí vlastnoručně balená poctivá cigára, někde ve středu jsou pak klasické značky viz výše a sedmička říká, že se jedná o strojovou výrobu cigaret s hřebíčkovou příměsí. Nabídka je tedy opravdu široká. Cigarety jsou také pro nás Evropany v souostroví velice levné (ty z první kategorie stojí na ulici klidně jen dvacet korun). Samozřejmě je ale moderní kouřit Marlboro, ale to už je značka, kterou si jen tak někdo dovolit nemůže (cca 45-50 Kč).


A nakonec zajímavost. Když jsme kdysi projížděli vesničkami v hornatém vnitrozemí Bali, všude jsme míjeli sušící se hřebíček. Ale jakmile jsme si chtěli nějaké to kilo koření koupit, málokdo byl ochotný se s námi zkusit dohodnout. Nejčastější odpovědí bylo, že při odkupu dostávají zaplaceno mnohem lépe, než kolik jsme byli ochotní nabídnout my. Nakonec jsme jedno kilo sehnali a musím říct, že to byl ten nejlepší suvenýr (společně s kretekovými cigaretami, samozřejmě), protože chuť je mnohem silnější než u hřebíčku, který známe z našich obchodů. Pro zajímavost je ještě třeba zmínit, že ono jedno kilo nás stálo v přepočtu asi 200 Kč, a to byla cena po těžkém smlouvání.
V Semarangu se nachází továrna, ve které se vyrábí tradiční ručně balené kretekové cigarety Potong Padi a Praoe Lajar. Moc turistů tam nepřijde, ale každému, který bude městem projíždět, bych doporučovala krátkou exkurzi. Sledovat ty hbité ruce, které celý den bez přestávky kooperativně vyrábějí nové a nové krabičky, je prostě fascinující. Více zde
Není divu, že se stal kretek populárním také mezi turisty a Indonésani, kteří odjedou mimo svoji zemi, si často berou nějaký ten karton s sebou. I nekuřák prostě musí cítit, že tohle je jedna z charakteristických indonéských vůní, která k souostroví prostě patří. Ne nadarmo jej mnoho místních označuje za součást vlastní kultury.

Publikováno:

Nikol Haris Šenkyříková (Autorka a průvodkyně)

Mé jméno je Nikol, ale na internetu mě můžete najít také pod přezdívkou Nikolas. Jsem absolventkou oboru Indonesistika, který se zabývá komplexním studiem Indonésie (od etnologie, přes politiku až po jazyk). Rok 2013/14 jsem strávila na Bali, kde jsem studovala indonéštinu v rámci programu Darmasiswa. Na těchto stránkách zaznamenávám své zážitky a postřehy z indonéského prostředí a funguji jako průvodce po Bali, Lomboku, Jávě a dalších.

2 komentářů:

  1. Ahoj. Diky za clanek. Jsme v Lovine a zitra rozhodne koupim hrebickove cigarety. Srovnam to s temi ceskymi od Djarum, ktere se uz u nas snad ani neprodavaji. Zatim zdar

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, budu ráda, když dáš vědět, jak ti chutnaly. :) Doporučuju Sampoerna Mild nebo U-mild.

      Vymazat

Pokud nemáte účet Google, vyberte možnost "Komentovat jako: Název/adresa URL" nebo "Anonymní", ale v tom případě se, prosím, na konec vašeho komentáře podepište. Děkuji.

Coprights © 2013 - 2016 Nikol Haris Šenkyříková, Blogger Templates Designed By Templateism | Templatelib