28. listopadu 2016

Krupuk - indonéské brambůrky

Každý, kdo byl někdy v Indonésii, určitě alespoň jednou jedl ve warungu a určitě tam narazil na velkou dózu s takovými velkými domácími brambůrky. Někteří Indonésané mají krupuk nejraději jako předkrm před tím, než dostanou samotné jídlo, jiní si s ním nabírají sambal (chilli omáčku) a mnoho z nich se krupukem dojídá na závěr. Já osobně ho jím nejraději samotný a je mi úplně jedno kdy. A v dnešním článku bych vám ráda ukázala, jak se vlastně krupuk vyrábí a kde ho u nás můžete koupit. 


Pokud nevíte, co je to warung, přečtěte si tento článek. Chcete se dozvědět víc o indonéském jídle? Přečtěte si zde

Sušení a smažení

Kromě Indonésie narazíte na krupuk taky v Malajsii, Singapuru, ale prý i na Filipínách a vlivem kolonialismu samozřejmě v Holandsku. Existuje obrovské množství druhů a příchutí. Podle toho se také maličko liší proces výroby, ale jednoduše můžeme říct, že se většinou jedná o směs z tapiokové mouky, vajíčka a oleje (plus následně dalších surovin, podle konkrétního typu - krevetová pasta, česnek, sůl...), ze které se vytvoří tenké malé placky, a ty se nechají pořádně vysušit na slunci. Na výrobu se většinou specializují přímořské oblasti a známá je zejména východní Jáva. Proces sušení trvá alespoň čtyři hodiny. V období dešťů se používá trouba, ve které stačí pouze dvě hodiny. Ale sušení na sluníčku je samozřejmě lepší.


Poté už je krupuk připravený k prodeji. Pokud si ho chcete připravit sami, můžete si zajít do kteréhokoli většího indonéského obchodu, nebo na trh. Myslím si, že trh je stoprocentně lepší volba, protože často krupuk nebývá předem balený a můžete si tedy poručit libovolné množství. 

Říkáte si, co s touto tvrdou plackou dál? Jak můžete vidět na videu níže, nyní je potřeba krupuk usmažit. A je to docela zdlouhavé, protože smažíte každý lupínek zvlášť. Základem je rozpálený (samozřejmě palmový) olej ve woku. Stačí pár vteřin a lupínek nabobtná a zvětší se. Je potřeba obratně srovnávat jeho plochu, aby se celý nepokroutil. Poté rychle otočit, osmahnout z druhé strany a vytáhnout. Nejlepší je položit jej na ubrousky nebo sítko a nechat všechen přebytečný olej odkapat.


Ačkoli je s tím docela práce, v indonéském warungu se jeden kus prodává za 500 - 1 000 Rp. (jedna až dvě koruny). Některé druhy jsou maličko dražší a v restauracích pro turisty vám klidně prodají jeden za desetinásobnou cenu.
Byla jsem mile překvapená, že se dá krupuk sehnat i u nás, a to konkrétně v eshopu sambalshop.cz. Krupuk (krevetové chipsy) najdete zde. Myslím si, že cena je za těch 250 gramů velice dobrá a pro každého, kdo rád zkouší netradiční pokrmy, je to zajímavé zpestření oběda či večeře. V Čechách mám krupuk nejraději k pivu, ačkoli v Indonésii alkohol moc populární není. :) 

Na rybí a krevetové narazíte nejčastěji

Mají typickou rybí či krevetovou chuť a spoustě turistů nechutnají. Najdete je téměř v každém warungu, většinou v igelitových sáčcích balené přibližně po pěti kusech nebo ve velkých prosklených dózách umístěných na stolech. Stačí jen sáhnout a vzít si jeden. Krupuk udang/ikan může vypadat tak, jako na videu výše, ale také může mít podobu spletených copánků (viz fotka pod odstavcem). Tomuto typu se říká krupuk mie (nudlový krupuk). 

Dóza na krupuk ve warungu alá "vezmi si sám"

A co takhle emping?

Nakonec bych ráda zmínila ještě podobné lupínky, na které také často v Indonésii narazíte. Říká se jim emping. Jsou tenčí, křupavější a mají mírně nahořklou chuť. Ačkoli výroba i příprava je téměř stejná jako u krupuku, základem jsou z plodů lijánovce jedlého (belinjo). Emping je populární zejména na Jávě. Často jsou tyto lupínky součástí polévky nebo gado-gado (vařená zelenina s burákovou omáčkou). Ačkoli já osobně dávám přednost krupuku, emping je dražší a u mnoho Indonésanů také oblíbenější. 

Čerstvě usmažený emping
Někdy příště vám třeba povykládám o krupuk kulit (smažené kůži), který je populární hlavně na Bali. Tam se používá vepřová kůže, ale na jiných ostrovech můžete narazit i na hovězí nebo kuřecí. To je ovšem něco, co zrovna dvakrát nevyhledávám, ale znám mnoho turistů, kterým tato pochutina přímo učarovala. 
Publikováno:

Nikol Haris Šenkyříková (Autorka a průvodkyně)

Mé jméno je Nikol, ale na internetu mě můžete najít také pod přezdívkou Nikolas. Jsem absolventkou oboru Indonesistika, který se zabývá komplexním studiem Indonésie (od etnologie, přes politiku až po jazyk). Rok 2013/14 jsem strávila na Bali, kde jsem studovala indonéštinu v rámci programu Darmasiswa. Na těchto stránkách zaznamenávám své zážitky a postřehy z indonéského prostředí a funguji jako průvodce po Bali, Lomboku, Jávě a dalších.

0 komentářů:

Pokud nemáte účet Google, vyberte možnost "Komentovat jako: Název/adresa URL" nebo "Anonymní", ale v tom případě se, prosím, na konec vašeho komentáře podepište. Děkuji.

Coprights © 2013 - 2016 Nikol Haris Šenkyříková, Blogger Templates Designed By Templateism | Templatelib