23. ledna 2017

Bali je stát aneb Nejčastější omyly kolem Indonésie

Občas se nestačím divit, k jakým informacím o Indonésii se cizinci na internetu (nebo často i od jiných turistů) dostanou. Proto jsem tyto nejčastější chyby a nepřesnosti sepsala do následujících bodů. Pokud to alespoň jednomu člověku pomůže, aby se vyvaroval následného posměchu místních, budu spokojená. Pokud se v některých odstavcích najdete, neberte to, prosím, osobně. Mě, jakožto milovníkovi tohoto souostroví, to sice občas dokáže pořádně lézt na nervy, ale pro běžného turistu se to většinou bývá milosrdně odpuštěno.

1. Bali je samostatný stát

Asi nejčastější chyba. "Tak ty žiješ na Bali... bylas už i v Indonésii?", "Bali je krásná země, ale do Indonésie bych nejel, určitě je nebezpečná.", "Když poletím na Bali přes Jakartu, potřebuju v Jakartě transitní vízum, nebo mi stačí to balijské?", "Jedeme na Bali, to je tam blízko Malajsie, Austrálie a Indonésie", "Proč se učíš indonésky, když žiješ na Bali?", "A to je jako hlavním městem Bali Jakarta?", "Ty jedeš do Indonésie? Tam to znám, byl jsem loni na Bali."

Takhle bych mohla pokračovat dál a dál, ale jistě už jste pochopili, co těmito příklady chci ukázat. Mnoho lidí, kteří plánují dovolenou, si myslí, že Bali je samostatný stát a Indonésie je něco úplně jiného a leží někde úplně jinde. Toto je základní chyba, kterou je ale potřeba si uvědomit. Balijce tím možná trochu pohladíte po duši, když si představí, že by mohl žít v samostatném státě, ale ostatní Indonésany spíš vytočíte. 

2. Balinésan, Baličan, Jávec, Indonésijský...

Tohle je něco, co v mnoha případech vůbec neřeším a nerozebírám. Chápu, že pro člověka, který přijede do těchto končin na čtrnáctidenní dovolenou, je to nepodstatné - a navíc se k tomu třeba už ani nikdy nevrátí. Ale když čtu nějaký článek, kde jsou tato slova špatně, tak ho ani nedočítám, protože to na mě působí tak, jakože si někdo něco rychle přečetl na internetu a vytvořil z toho několik odstavců. 

Takže, na Bali žijí Balijci. Nejsou to Balinésané, Baličané, Baliňané ani Baliové. V jednotném čísle Balijec/Balijka. Na ostrově Jáva žijí Javánci. Ne Jávanci ani Jávci. V jednotném čísle Javánec/Javánka. A všichni dohromady (viz bod číslo 1) jsou to Indonésané. Ne Indonézijci či Indonésové. V jednotném čísle Indonésan/Indonésanka. Pokud mluvím o něčem z Bali, bude to balijské. Když o Jávě, je to javánské.

'To je přece jasné,' říkáte si možná. Ale často (a dost často právě v různých článcích nebo v popisku zájezdu u cestovky) jsou tato slova chybně. Není to tedy úplně jednoduché, to přiznávám. Například je tu i slovo jávský (které se velice často používá místo javánský), ale každé z těchto slov má trochu jiné použití. Jávský je anglicky javan/java a javánský je javanese. Máme tygra jávského a Jávské moře, ale javánský batik a javánskou kulturu. Vím, tohle už je na popletení hlavy. Proto to neberu jako sebemenší výtku, zmiňuju to spíš pro zajímavost. 

Stejně tak mi docela vadí, když čtu Indonézie, protože spisovně je v současné češtině Indonésie

3. Indonésie je islámská země (a plná radikálních muslimů)

Ano, Indonésie je zemí s nejvyšším počtem muslimů na světě. Ale kromě islámu je státem uznaných ještě dalších pět náboženství, takže narazíte na katolíky, protestanty, hinduisty, buddhisty a konfucianisty. Základem je víra v jednoho boha, informace o náboženské příslušnosti se nachází v občanském průkazu, ale samotná volba je už na každém. 

A i přesto, že se v poslední době mluví o radikálním islámu, drtivá většina obyvatel je, jednoduše řečeno, v pohodě.

4. Indonésii projedu za měsíc

Kdysi jsem na Lomboku potkala dvě mladé Češky, které se chlubily tím, že už jsou v souostroví třetí týden a projely Sumatru, Jávu, Bali, Lombok a ještě jedou na Sulawesi. Přišlo mi to spíš škoda. Indonésie má něco mezi čtrnácti a sedmnácti tisíci ostrovy a každý z těch větších je něčím specifický a zajímavý. Taková Sumatra je v každé své části úplně odlišná. Takže sice ano, za měsíc můžete pár ostrovů navštívit, ale rozhodně ne procestovat. 

5. V Indonésii můžu všechno

Většina z turistů, si po pár dnech pobytu začne myslet, že běloch může všechno. Že je v Indonésii vše možné a vždycky z toho nějak "vyklouzneme". Jenže to bohužel tak úplně není pravda. Ano, je tu obrovská korupce a ano, jako běloši máme jistá privilegia (nemluvě o tom, jak k nám někteří místní vzhlíží), ale každý pohár jednou prostě přetéct musí. Sama už jsem se o tom několikrát přesvědčila a co chvíli můžete číst na indonéských zpravodajských serverech o cizincích, kteří to "můžu všechno" trochu přecenili. Ať už jde o flirtování se zadanou Indonésankou, agresivní řízení motorky, řízení v opilosti, krádeže nebo často i kupování/užívání/pašování drog. Při nejlepším skončili s nějakou pěknou ránou od naštvaného místního, při nejhorším ve vězení. 

6. Místní mluví bahasou

Bahasa Indonesia (indonéština) se často mezi bělochy zkracuje prostě na bahasu. "Už bahasu zvládám docela dobře.", "Promiňte, nemluvím bahasou.", "Mluvíš teď bahasou nebo balijsky?" 

Jde o to, že slovo bahasa znamená "jazyk", takže pokud bychom překládali doslova, bahasa Indonesia je jazyk indonéský. Stejně tak existuje bahasa Bali (jazyk balijský) nebo třeba bahasa Ceko (jazyk český). Spousta místních má proto averzi, pokud budete používat (třebaže jen v anglické konverzaci) samotné slovo bahasa jako označení indonéštiny, protože jim to připadá nesmyslné. Není divu, když jim vlastně říkáte "Mluvíš teď jazykem nebo balijštinou?". 

7. Panenská příroda na Bali

Spousta turistů jede na Bali s tím, že je čeká opravdové dobrodružství v pralese. Že si užijí jízdu na "skoro divokém" slonovi a určitě si vezmou preventivně antimalarika, aby náhodou malárii nechytili. Třeba uvidí i nebezpečného hada a budou si připadat jako Indiana Jones poté, kdy se budou prodírat pralesem ke starým hinduistickým chrámům.

Bohužel to tak není. Bali je hodně turistické, takže většinou to opravdové nečekané dobrodružství si užijete v okamžik, kdy vám v nevhodnou chvíli dojde benzín nebo se objeví defekt. Je to nádherný ostrov, který toho pro cizince nabízí opravdu hodně, ale pokud chcete pořádný prales a málo ostatních turistů, zajeďte si na Sumatru nebo na Kalimantan.

8. Odstěhuju se na Bali a najdu si práci

Jeden z nejčastějších dotazů v mé mailové schránce: "Ahoj, rozhodla jsem se praštit s tou děsnou prací, kterou tady v Čechách mám, a začít žít úplně jinak. Chci někam do tepla. Lákalo by mě třeba Bali, kámoška tam loni byla a prý to bylo super. Tak se chci zeptat, jak nejjednodušeji tam najít práci. Můžu dělat cokoli, ale ideálně aby za to bylo aspoň trochu peněz a abych měla čas naučit se třeba surfovat."

Takový dotaz je velice naivní, ale musím přiznat, že jsem si to všechno taky před šesti lety představovala jako Hurvínek válku. A protože tohle by bylo na dlouhé povídání, stručně bych to řekla asi takhle: Nejdříve si tam zajeďte na dovolenou a až pak dělejte radikální rozhodnutí. Smiřte se s tím, že pořádnou práci tam nenajdete nebo ji budete hledat hodně dlouho. Legálně pracovat sice můžete, ale buď to bude stát hodně peněz vás nebo vašeho zaměstnavatele. Tamější platy jsou mizerné, průměrný plat na Bali je šest tisíc korun. To sice k životu stačí, ale když budete žít jako místní, a to většina lidí hned nedokáže. Jako cizinci nejste navíc pro běžného indonéského zaměstnavatele moc výhodní, protože místní bude pracovat za méně peněz a má plynulou indonéštinu.

Nejlepší by bylo se nejdříve rozhodnout, co vlastně chcete v životě dělat. A až podle toho zvažovat lokalitu. Teď je hrozně populární stát se například digitálním nomádem, ale kromě toho už je ten výběr možných zaměstnání poměrně úzký.

9. Indonésie je nebezpečná

To se trochu váže k bodům číslo 3 a 8. Ano, na první pohled si možná řeknete, že se jedná o divoké končiny, kde vás sní divoši z pralesa nebo natrefíte na muslima, který bude chtít vaši spolucestující potrestat za to, že má odhalená ramena. Ale takhle to v Indonésii opravdu nevypadá. Domorodce, kteří ještě dnes nemají základní vzdělání a žijí na stromech, potkáte jen na několika málo místech a i tak se ve většině případů nejedná o žádné objevování, ale předem domluvenou návštěvu u víceméně civilizovaných jedinců. :) Odhalenými rameny se nechají vyprovokovat snad jen obyvatelé Acehu na západě ostrova Sumatra. Cestování po Indonésii je bezpečné dokonce i pro samotnou ženu, která chce jezdit stopem a přespávat po benzínkách (věřte mi, mám to důkladně vyzkoušené). Ale samozřejmě je dobré dodržovat přece jen nějaká ta pravidla, viz bod číslo 5 a 12. 

10. Jedu na Bali potkat se s pravým šamanem

Po filmu Eat, pray, love s Julií Roberts v hlavní roli se zvedla poptávka po "pravých a nefalšovaných šamanech". Takových dotazů mi chodí taky hodně a odpovídám takhle: Věří se, že člověk, který ho opravdu potřebuje, tak na něj prostě narazí. Pokud turista sám šamana vyhledá v turistické části Bali, kde o tyto služby jeví zájem spousta cizinců, je logické, že natrefí na podvodníka, který si chce jen slušně vydělat. Osobně jsem se potkala s takovým člověkem třikrát (dvakrát na Jávě a jednou právě na Bali), ale jen ten balijský za to chtěl zaplatit (i tak to bylo jen pár drobných, naštěstí). Můj kamarád Majda se tomuto tématu věnoval ve své (disertační?) práci a z jeho vyprávění jsem si udělala závěr takový, že pokud za šamanem, tak alespoň na Jávu, ale raději na Sumatru nebo někam ještě dál.

11. Indonésané jsou přátelští, milí a neumí se naštvat

Sama se o tom zmiňuju v mnoha článcích - jak jsou Indonésané milí, vždy ochotní a usměvaví. Problémy řeší jejich odkládáním a díky náboženství jsou odolnější vůči špatným věcem, které se stanou. Ale na druhou stranu, i oni se dokážou pořádně naštvat. Je sice pravda, že jsou vůči stresu odolnější, ale když už se dotknete jejich citů, rozohní se víc, než by se od nich dalo čekat. Úsměv na tváři je někdy dobrou maskou. Spory občas řeší až dost agresivně. Proto k nim buďme při cestování přátelští a neudělejme nic, čím bychom jim ublížili. To, že se někdo celý den usmívá, neznamená, že si nechá vše líbit.

12. Jednorázová návštěva a šlus

Největším omylem je, pokud jedete do Indonésie s tím, že je jen dalším položkou na pomyslném cestovatelském seznamu. Že se tu otočíte, pak ji odškrtnete a pojedete jinam. To možná ano, ale už nikdy na ni nezapomenete, protože je naprosto úžasná a uchvátí snad téměř každého.p Tato země má své osobní kouzlo a spoustu "nej", díky kterým je jedinečná. Tak honem koukněte na letenky a nechte Indonésii, aby si vás taky získala. :)

Publikováno:

Nikol Haris Šenkyříková (Autorka a průvodkyně)

Mé jméno je Nikol, ale na internetu mě můžete najít také pod přezdívkou Nikolas. Jsem absolventkou oboru Indonesistika, který se zabývá komplexním studiem Indonésie (od etnologie, přes politiku až po jazyk). Rok 2013/14 jsem strávila na Bali, kde jsem studovala indonéštinu v rámci programu Darmasiswa. Na těchto stránkách zaznamenávám své zážitky a postřehy z indonéského prostředí a funguji jako průvodce po Bali, Lomboku, Jávě a dalších.

0 komentářů:

Pokud nemáte účet Google, vyberte možnost "Komentovat jako: Název/adresa URL" nebo "Anonymní", ale v tom případě se, prosím, na konec vašeho komentáře podepište. Děkuji.

Coprights © 2013 - 2016 Nikol Haris Šenkyříková, Blogger Templates Designed By Templateism | Templatelib