3. července 2017

Kurzy vaření na Bali aneb Cestování prochází žaludkem

Bali je ostrovem barev, vůní a chutí. A místní kuchyně taktéž. Jídlo však nemusíte pouze ochutnávat, můžete se ho také naučit vařit, získat tak zajímavou zkušenost a ozvláštnit si tak váš pobyt na "ostrově Bohů". A samozřejmě se také dozvědět více o místní kultuře, protože i samotné stolování se v každém koutě světa liší. 

Zdravé a chutné

Základem většiny pokrmů je samozřejmě rýže. Najdete ji často i v dezertech a samozřejmě se podává také k polévkám. Dále různé druhy zeleniny, převážně salát, vodní špenát, fazolové klíčky, rajčata a samozřejmě chilli. Protože maso je v Indonésii poměrně drahé, často se dává pouze malá porce nebo se úplně vynechává. Balijci proto jedí hodně tofu, tempe a vajec na různé způsoby. Milují vepřové, ale obvykle se podává spíše kuřecí. Avšak nejznámější balijská specialita, babi guling, je výtečná a láká mnoho turistů. 

Nemohou chybět ryby a mořské plody, i když také spíše v omezeném množství. Rybí maso je například výborné grilované na bambusových tyčkách nebo v banánovém listě. 

Většina jídel je jednoduchá na přípravu a ne tak vydatná jako česká kuchyně, takže se po obědě nebudete cítit tak těžce, což v tomto tropickém podnebí opravdu oceníte. 

Kurzy vaření

Dnes se již jedná o hodně oblíbenou turistickou aktivitu. Většina z těchto kurzů se odehrává v okolí Ubudu, které je pomyslným kulturním centrem ostrova. Během dopoledne se společně s dalšími zájemci můžete naučit vařit několik různých pokrmů a pak si je samozřejmě i sníst. Balijské ženy se umí v kuchyni opravdu ohánět, nicméně kurzy jsou většinou sestavené tak, aby je zvládl i naprostý začátečník. A protože si chci všechno vyzkoušet, zašla jsem se na jeden takový kurz podívat taky. 


Ráno se jdeme projít po lokálním trhu, prohlédnout si všechny možné suroviny a nasát místní atmosféru. Do domu našich hostitelů přicházíme okolo desáté hodiny. Interiér je pěkně nazdobený, nabízí se výhled na zalesněné údolí a s úsměvem na rtech nás vítá Puspa, žena ve středních letech, oblečená ve žluté kebayi a se sarongem kolem pasu. Celkem je nás tu asi deset cizinců. Na úvod dostáváme limetkový džus. Káva a čaj je po celou dobu zdarma. Také nám je vysvětleno, co přesně se dnes bude vařit. Všechny suroviny jsou předchystané na talířcích tak, abychom viděli, co přesně budeme na který pokrm potřebovat. Suroviny se většinou opakují - česnek, chilli, kurkuma, šalotka, bobkový list, citronová tráva, banánový list, kokosový olej. V první chvíli si pár účastníků povzdychne, že takový nákup by byl v západních zemích docela drahý, ale Puspa nám hned s úsměvem radí, čím se dají některé z nich nahradit. 

Organizačně je kurz zajištěn skvěle. Stará se o nás asi pět Indonésanů, kteří neustále odnášejí špinavé nádobí, myjí ho a pomáhají nám se vším, co se zrovna nedaří. Pracujeme v párech, takže je určitě lepší přijít na tento kurz v sudém počtu (nebo mít náladu na seznamování s novými lidmi a mluvit anglicky). Každý pár dělá ve stejnou chvíli to samé, jen v malém množství. Takže všichni krájíme, pak smažíme, ochucujeme a nakonec se všechny naše výtvory smíchají v jeden. Je to skvělé, protože vám takhle nic neunikne a vše si můžete sami vyzkoušet.

Některé úkony nejsou tak jednoduché, jak se na první pohled zdají. Naši indonéští přátelé nás ale nejdříve trochu potrápí, než nám ukážou správný postup. Například směs na bumbu kuning (žlutou kaši/omáčku) je potřeba pořádně rozdrtit v obrovském hmoždíři. Tato směs obsahuje česnek, citronovou trávu, terasi (v Indonésii velice oblíbená krevetová pasta), šalotku, kurkumu a makadamové ořechy. Puspa nám vysvětluje, že tato žlutá směs je základem všech dalších pokrmů. Do ruky dostáváme velkou dřevěnou tyč a máme drtit. Každý u toho vypadáme vtipně a náš výkon není moc produktivní, ale když nám pak jedna z Indonésanek ukazuje správnou techniku, zůstáváme na ni jen zírat. Jede jako stroj a za minutu je hotovo.

Během dopoledne společně připravujeme několik jídel. Houbovou polévku, kuře na kari, gado-gado (salát z povařené zeleniny s arašídovou omáčkou), zeleninovou pikantní směs se strouhaným kokosem, tuňáka grilovaného v banánovém listě, kuřecí sate na bambusových tyčkách a jako dezert puding z černé rýže. Největší zábava je dělání sate, protože kuřecí směs se musí na bambus pořádně nalepit, a tak mi to připomíná časy, kdy jsem si doma hrála s plastelínou.

Sate pro nás nakonec ugriluje zkušený kuchař a my se zatím věnujeme posledním přípravám. Poté si dáváme zasloužený šálek čaje, někteří raději pivo, a naši indonéští přátelé zatím všechny hotové pokrmy pěkně naservírují na stůl. Zbývá nám jen udělat pár fotek a pustit se do jídla.

Nakonec dostáváme také seznam receptů v angličtině, abychom si mohli některou z těchto dobrot připravit i doma. Myslím, že to bylo velice příjemné dopoledne, a tak můžu tento zážitek všem vřele doporučit. 

Chystáte se na Bali a měli byste zájem o kurz vaření? Napište mi na avenikolas@gmail.com a ráda vám pomůžu s rezervací. 

Publikováno:

Nikol Haris Šenkyříková (Autorka a průvodkyně)

Mé jméno je Nikol, ale na internetu mě můžete najít také pod přezdívkou Nikolas. Jsem absolventkou oboru Indonesistika, který se zabývá komplexním studiem Indonésie (od etnologie, přes politiku až po jazyk). Rok 2013/14 jsem strávila na Bali, kde jsem studovala indonéštinu v rámci programu Darmasiswa. Na těchto stránkách zaznamenávám své zážitky a postřehy z indonéského prostředí a funguji jako průvodce po Bali, Lomboku, Jávě a dalších.

2 komentářů:

Pokud nemáte účet Google, vyberte možnost "Komentovat jako: Název/adresa URL" nebo "Anonymní", ale v tom případě se, prosím, na konec vašeho komentáře podepište. Děkuji.

Coprights © 2013 - 2016 Nikol Haris Šenkyříková, Blogger Templates Designed By Templateism | Templatelib