1. ledna 2018

16 znamení, že už jste v Indonésii dlouho

... ale ještě ne tak dlouho jako Sasha. Pokud tu žijete, určitě ji znáte. Jmenuje se Sasha Stevenson a na Youtube má vlastní kanál o životě v Indonésii. Když jsem narazila na video s názvem "7 znamení, že už jste v Indonésii moc dlouho", rozesmálo mě to. Ale upřímně, s některými se ztotožním i já, s některými (ještě) ani ne. A tak jsem se rozhodla se touto bule inspirovat a dopsat změny, se kterými bude asi souhlasit skoro každý, kdo tu strávil víc než tři roky života a netráví čas v komunitě cizinců. 

Skútr se stane vaším nejlepším přítelem

1. Šváby u vás doma už jen překračujete bez rozrušení

Ty marné pokusy o zabíjení těchto nechutných vlezlých tvorů už jste vzdali. Je to namáhavé, protože stejně většinou ti větší z nich vzlétnou a kdo se chce v tom horku dobrovolně hýbat, že ano. Víte, že v kuchyni taky jednoho máte, ale je tam jako doma, tak se vzájemně tolerujete. Podle jejich počtu a četnosti jejich návštěv už umíte poznáte zítřejší počasí.

2. Sezení na tureckém záchodě vám nedělá problém

Kolena už vás při tom nebolí a někdy si u toho i zahrajete hru na mobilu a ztratíte pojem o čase. No co, síla zvyku.

3. Naučili jste se rozeznávat typy troubení na silnici a děláte to taky

Zatroubit na pozdrav, jako varování, nadávka, jen výkřik do tmy... už chápete rozdíly a na silnici se necítíte jako uprostřed stáda zmatených slonů. 

4. Při cestě do Čech máte problém se zažíváním, ale ani vás nenapadne brát si zpět do Indonésie zásoby endiaronu

Vaše tělo už se přizpůsobilo na místní stravu. Jíte rýži, ostré omáčky i zeleninové polévky s kokosovým mlékem. Poprvé si však po dlouhé době dáte svíčkovou a na týden máte o zábavu postaráno. 

5. Mešity vás ráno už nebudí

Kdysi jste byli vzhůru každé ráno v pět, protože se kdesi v dálce rozezněl azán. Dnes bydlíte hned vedle mešity a svolávání k ranní modlitbě vás nechává úplně v klidu. Nebo už se vám to dokonce i zalíbilo? Je to vlastně dost uklidňující zvuk, že ano. Tedy v případě, že se jich nepřekřikuje několik najednou.

6. Na motorku si večer berete bundu

Ano, protože víte, že masuk angin je potvora a nechcete být nemocní. Při ochlazení poznáte každý stupeň, i když je to změna z třiceti na dvacet devět. Já osobně beru tenkou bundu i přes den, pokud zrovna extrémně praží slunce.

Kopi bungkus (káva s sebou v indonéském stylu)

7. Přestali jste porovnávat Indonésii s Evropou

Věty typu "Ale my v Evropě..." nebo "Kdyby to bylo v Evropě..." už nevypustíte z úst, protože víte, že je to úplně zbytečné. Protože tady je všechno jinak a Evropa to prostě není. Na druhou stranu, to je určitě i důvod, proč tu jste. 

8. Pít kávu či čaj z podšálku nebo pytlíku vám nedělá problém

Dřív jste možná místní nechápali, možná jste si říkali, že tohle tedy nikdy dělat nebudete. Ale dnes už víte, že pokud je nápoj horký a na vypití nemáte dost času, pití z podšálku je to nejlepší řešení. A káva s sebou v sáčku? To už vás nerozhodí.

9. Na spoustě míst dostanete lepší cenu než kdejaký Indonésan z jiného ostrova

Tomu se totiž říká harga teman (přátelská cena) a vy jste si postupně nasbírali takové přátele všude, kde to bylo potřeba. Smlouvání je sice sranda, ale tohle je pohodlnější způsob. 

10. Když na vás někdo křičí Bule!, tak to nevnímáte

Protože to určitě nebylo na vás, že ano. Vy už se dávno jako bule, turista, běloch, cizinec prostě necítíte. 

11. Už ani nevíte, kdy jste naposledy obuli jinou obuv než žabky

Když jedete do hor, vezmete si do nich ponožky. Když lezete na sopku, dost dlouho bojujete s tou nesvobodou, která vás v pevných botách čeká, a musíte přesvědčovat sami sebe, že jsou žabky na trekking vážně špatný nápad. 

12. Bez guling se vám špatně spí

Kdysi jste možná ten podlouhlý oválný polštář na hotelových pokojích rovnou odkládali pryč z postele. Dnes už se vám bez něj naopak těžko usíná. Protože co je lepšího, než v noci obejmout polštář, pokud spíte sami? :)

Kvůli výhledům na sopky nebo moře se vám často už ani nechce vytahovat foťák

13. Vaše nejčastější slova jsou santai, nanti, besok a insyaallah

Pořekadlo "Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek" jste zaměnili za "Ráno moudřejší večera". Jen v mnohem širším smyslu. A proto slova santai (klid, v klidu), nanti (potom), besok (zítra) a insyaallah (dá-li Bůh) využíváte na maximum.

14. Už nehledáte odpadkové koše

Vím, je to smutné a měla bych se za tento bod stydět. Ale ty petlahve jsou opravdu lepší položené u silnice než v koši, protože pak je vždy někdo posbírá, odveze na sběrné místo a dostane za to pár rupií. Sice neházíte odpadky všude, kde se dá, ale už jste se odnaučili hledat neexistující koš s nedopalkem a papírovým kapesníčkem v ruce, jen mlčky dáte do sáčku a bez komentáře počkáte, až nějaký ten koš potkáte. 

15. Místo indonéštiny se učíte některý z lokálních jazyků

Indonéština byla na naučení jednoduchá, tak proč zůstávat jen u ní. I když asi ještě nemluvíte úplně jako lokál, i tak jste se rozhodli zabránit vaším místním kamarádům přepínat do jazyka, kterému nerozumíte, tím, že jste se ho začali aspoň trochu učit. Ať už balijštinu, javánštinu nebo třeba jakartský slang - už víte, že vás to posune ještě o level výš. A blíž k lepším cenám. 

16. Běžné starosti vašich českých přátel nechápete

Facebook už jste si možná i pěkně pročistili, protože to začalo být samé mimino, odkaz na levný kočárek, neustálé články o české politické scéně, rasistické příspěvky lidí, kteří nikdy nevytáhli paty z Čech, plesová sezóna a hlavně motivační příspěvky typu "Seber se a odjeď na druhou stranu světa, kde ti bude líp". 

To vy totiž číst nepotřebujete. Vy už se totiž líp máte. Respektive, přímo skvěle.

Publikováno:

Nikol Haris Šenkyříková (Autorka a průvodkyně)

Mé jméno je Nikol, ale na internetu mě můžete najít také pod přezdívkou Nikolas. Jsem absolventkou oboru Indonesistika, který se zabývá komplexním studiem Indonésie (od etnologie, přes politiku až po jazyk). Rok 2013/14 jsem strávila na Bali, kde jsem studovala indonéštinu v rámci programu Darmasiswa. Na těchto stránkách zaznamenávám své zážitky a postřehy z indonéského prostředí a funguji jako průvodce po Bali, Lomboku, Jávě a dalších.

3 komentářů:

  1. Tak ona se ta hrouda jmenuje guling. *facepalm*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, a kupodivu to s balijskou vepřovou specialitou nemá nic společnýho. :)

      Vymazat

Pokud nemáte účet Google, vyberte možnost "Komentovat jako: Název/adresa URL" nebo "Anonymní", ale v tom případě se, prosím, na konec vašeho komentáře podepište. Děkuji.

Coprights © 2013 - 2016 Nikol Haris Šenkyříková, Blogger Templates Designed By Templateism | Templatelib