18. dubna 2018

Výstup na sopku Batur - co je potřeba vědět, než půjdete nahoru

Ačkoli nejvyšší balijskou sopkou je Agung, který se majestátně tyčí nad severovýchodní částí ostrova, u turistů je nejpopulárnějším trekem jeho menší soused, sopka Batur. Ačkoli samotná cesta na vrchol není nijak zvlášť náročná, jedná se o jedno z nejdiskutovanějších témat z Bali. V tomto článku přináším pár tipů, jak si tento výlet opravdu užít a vyvarovat se často zmiňovaným problémům. Ale nejdříve si pojďme povědět něco o místních legendách a respektu k vulkánům.


Všechny sopky v Indonésii jsou posvátné. Místní mají respekt k této obrovské síle a nebezpečí, které by mohlo s výbuchem přijít. Existuje mnoho nepsaných pravidel, jak se při návštěvě sopek chovat. Například se nesmí ventilovat negativní energie, křičet nebo třeba provozovat sex. Konkrétně Batur je však svázán s více pravidly a zákazy, které se třeba v jiných oblastech neobjevují. Je to proto, že podle informací z lontarových listů je Batur ve skutečnosti vrcholem posvátné hory Mahameru, která je podle hinduistického učení považována za střed vesmíru a příbytek bohů. Kromě sopky je pro místní důležité také jezero, hlavní zdroj vody pro velkou část ostrova. 
Sopka Batur leží v severní části ostrova Bali. Její vrchol dosahuje výšky 1 717 m. n. m. Jedná se o aktivní stratovulkán, který naposledy vybouchl v roce 2000. Jeho kaldera patří  svými rozměry 13,8 krát 10 km k největším kalderám na světě. Zde se dnes nachází stejnojmenné jezero, které má obvod přibližně 22 kilometrů. Ačkoli na první pohled vypadá Batur poklidně, za posledních dvě stě let bylo napočítáno 26 erupcí. 
Kromě příběhu z lontarových listů se k sopce váže také legenda o obrovi jménem Kebo Iwa. Tento obr byl hodný a chtěl pomáhat vesničanům z této oblasti vždy, když si o pomoc požádali. Postavil jim chrám, domy a prostě přidal ruku k dílu, pokud na práci místní lidé sami nestačili. Za to však požadoval dostatek jídla, aby si ho nemusel shánět sám. Nějakou dobu tato spolupráce fungovala dobře, ale po čase se vesničanům kvůli období sucha nepodařilo vypěstovat dostatek zeleniny a rýže, aby mohli Kebo Iwovi poskytnout dostatečné množství potravy. Obr se naštval a celou vesnici ve vzteku zničil. Jednoho dne se ale opět vrátil a rozhodl se, že začne místním znovu pomáhat. Opravili společně celou vesnici, chrámy a začali vykopávat velkou studnu, která by lidem zajistila dostatek vody po celý rok. Kebo Iwa kopal studnu, vyhazoval hlínu ven a místní vedle ní shromažďovali vápno na vyztužení stěn. Unavený obr si však ve studni zdříml a jak chrápal, hromada vápna se sesypala na něj, kde se smíchala s teplou spodní vodou a udusila ho. Voda, která pak začala ze studny vytékat, vytvořila velké jezero a hromada vyházené hlíny se začala nazývat horou Batur. 


Výstup na tuto sopku patří k těm nejjednodušším v Indonésii. I když na internetu se dočtete spoustu zkušeností, jak to bylo hrozně náročné, myslím si, že autoři takových příspěvků asi nikdy před tím na žádném výšlapu nebyli nebo chtěli vypadat jako frajeři, že se na Batur dostali. Každopádně, sama nejsem nijak fyzicky zdatná, i když sem tam na nějakou tu sopku vyjdu. Tento trek podle mě zvládne úplně každý, kdo má v pořádku nohy a aspoň trochu odhodlání.

Cesta nahoru trvá jen dvě až tři hodiny. Nejdříve po malé lesní cestičce, poté se začíná stoupat prudce vzhůru po lávových kamenech, které nekloužou a působí jako přírodní schody. Tento výlet je hodně oblíbený, takže tam narazíte na opravdu velký počet turistů a nemusíte se tedy bát, že zůstanete sami, pokud by se vám třeba udělalo zle, nebo byste si výšlap rozmysleli.

Ty dvě hodinky cesty vzhůru však utečou jako voda a východ slunce si vychutnáte z vrcholu, odkud uvidíte nejen sousední Abang a Agung, ale při dobrém počasí také Rinjani na ostrově Lombok. Je to jeden z nejkrásnějších výhledů, které se mi v Indonésii kdy naskytly. Cesta dolů trvá trochu déle, ale už je aspoň tepleji a můžete se dívat kolem sebe na okolní krajinu, což je určitě zajímavější než cesta vzhůru.
Batur i Agung jsou sopky, které jsou propojeny a údajně by nemohly existovat jedna bez druhé. Batur představuje ženství, Agung mužství. Batur je starší a Agung je považován za "její" dítě, protože vznikl před tisíci lety, kdy sopka Batur zažila obrovskou erupci a přišla o část své výšky. Dodnes jsou spojeny, takže když v šedesátých letech vybouchl Agung, i u Baturu byla zaznamenána zvýšená aktivita. Proto jsou obě tyto sopky uctívány, aby se předešlo rozzlobení bohů a návazné erupci, která by mohla ostrov podle některých místních zcela zničit.
V úvodu jsem napsala, že výstup na Batur patří k nejdiskutovanějším tématům o Bali. Důvodem je to, že sopka neleží v národním parku, takže by se tu správně nemělo platit vstupné za její návštěvu (podle některých tvrzení). Spousta lidí si myslí, že si sem můžou vylézt sami bez průvodce, ale vzhledem k lokální mafii to nelze. Je prostě potřeba zaplatit. Když to neuděláte a rozhodnete se jít sami, můžete z toho mít problémy - od slovní přestřelky, výhrůžek až po rozbití motorky, na které jste přijeli. Lidé v této oblasti jsou dle mého názoru nejméně přátelští na celém ostrově. Ale i přes to výlet stojí za to, jen je potřeba respektovat jejich lokální pravidla. Taky s místní mafií nesouhlasím, ale na druhou stranu, my jsme tu prostě jen na návštěvě a musíme dodržovat to, co si oni sami určí.

Nechápu, jak někomu může stát za ten risk (popřípadě konflikt s místními) jít na sopku bez průvodce. Ceny nejsou nijak vysoké a z velké části je to podle mě jen určitá póza, kdy si člověk potřebuje dokázat, že tam dokáže "proklouznout" i sám. Jenže jak už jsem zmínila výše, sopky jsou v Indonésii posvátné a místní k nim mají opravdu respekt.

Pokud si zajistíte výlet přes místní cestovky či překupníky, zaplatíte přibližně 350.000 IDR za osobu. V této ceně je započítáno vyzvednutí v hotelu v Ubudu, snídaně, svačinka, vstupné, průvodce, zapůjčení čelovky a odvoz zpět do hotelu, kde budete zpět před polednem. Myslím, že je to zcela optimální cena - za Rinjani (třídenní trek) se dnes platí kolikrát i přes dva miliony na osobu (samozřejmě záleží na tom, kde všude se chcete zastavit, jestli chcete mít nosiče, jestli máte vlastní stan a jak daleko jste ubytovaní). Na Semeru na Jávě vyjde jen samotné vstupné do parku přibližně na 700.000 IDR za čtyři dny.

TIP! Při cestování do této oblasti nezapomeňte vynechat návštěvu chrámu Pura Ulun Danu Batur, který patří k nejdůležitějším na ostrově. Představuje ženskou polovinu světa a společně s chrámem Besakih na úpatí sopky Agung (který zase symbolizuje mužskou polovinu) tvoří harmonii, vyrovnanost celého vesmíru.

Pokud budete mít k výstupu jakékoli dotazy, neváhejte mi napsat email nebo napište komentář, ráda odpovím a pokud to bude v mých silách, tak i pomůžu. Mám zkušenosti s velice dobrými a věčně usměvavými průvodci a ráda předám tento kontakt dál.


Publikováno:

Nikola Haris Šenkyříková (Autorka)

Mé jméno je Nikol, ale na internetu mě můžete najít také pod přezdívkou Nikolas. Jsem absolventkou oboru Indonesistika, který se zabývá komplexním studiem Indonésie (od etnologie, přes politiku až po jazyk). Rok 2013/14 jsem strávila na Bali, kde jsem studovala indonéštinu v rámci programu Darmasiswa. Na těchto stránkách zaznamenávám své zážitky a postřehy z indonéského prostředí a funguji jako průvodce po Bali, Lomboku, Jávě a dalších.

2 komentářů:

  1. pěkně napsané...jen možná dodatek k útržku z textu : "Taky s místní mafií nesouhlasím, ale na druhou stranu, my jsme tu prostě jen na návštěvě a musíme dodržovat to, co si oni sami určí.".... osobně na Bali jezdím už několik let a kolikrát jsem se dostal do hádky s lokály ohledně toho, že já jsem "jen" turista.... načež jsem jim odpověděl, že nebýt nás turistů, tak tady pořád jedí jen rýži a mobil možná tak uvidí na obrázku atd.... Balijští lidé - spíš bych řekl, jen co se týče obchodníků s čímkoliv mají nosánek hodně vysoko a nemají úctu a loajalitu k nám-turistům, absolutně si neuvědomují, že turisti jsou ti, kteří je živí.... zřejmě je to asi místní mentalitou

    OdpovědětVymazat

Pokud nemáte účet Google, vyberte možnost "Komentovat jako: Název/adresa URL" nebo "Anonymní", ale v tom případě se, prosím, na konec vašeho komentáře podepište. Děkuji.

Coprights © 2013 - 2018 Nikol Haris Šenkyříková, Blogger Templates Designed By Templateism | Templatelib