26. května 2018

Gunung Padang - megalitické naleziště plné záhad a mystiky

Z vrcholku poměrně nenápadného kopce uprostřed lesů západní Jávy je vcelku pěkný a klidný výhled. Občas sem zavítá nějaký indonéský turista, ale na cizince tu narazíte spíše výjimečně. Ono totiž tohle na první pohled vcelku jednoduché megalitické naleziště není pro obyčejného turistu takovou senzací. Jenže jak zvláštní je to pocit, když zjistíte, že samotný vrcholek, na kterém stojíte, není pouhým vrcholkem kopce, ale velké, políčky obrostlé pyramidy postavené před více než dvaceti tisíci lety...


Gunung Padang je opravdovou záhadou. Podle archeologů však ještě nebylo tomuto místu věnováno tolik času, kolik by bylo potřeba. Když tu stojíte a díváte se na všechny ty rozmístěné kameny okolo, cítíte ve vzduchu nejen neskutečnou energii, ale také stovky a stovky otázek, které se tam prostě jen tak vznáší a zatím není nikdo, kdo by je zodpověděl. 

Toto megalitické naleziště se nachází asi 130 kilometrů jižně od Jakarty, hlavního indonéského města. Bylo objeveno v roce 1914. V tu dobu si všichni mysleli, že se jedná jen o megalitické ruiny na obyčejném kopci. Samozřejmě to bylo pro archeology zajímavé, ale tehdy ještě někdo ani netušil, jaké překvapení toto místo skrývá. Další výprava se konala až v roce 1949, poté se na Gunung Padang opět trochu pozapomnělo a až o třicet let později byla zorganizována třetí výprava, která potvrdila, o jak jedinečné a důležité místo se jedná. Až v roce 2010, od kdy tu probíhají četné výzkumy, se zjistilo, že kameny rozmístěné na vrcholku kopce nejsou jen obyčejné megalitické ruiny, ale že se jedná o obrovskou pyramidu postavenou člověkem, která je propletená chodbami a skrývá v sobě několik velkých místností. 
Gunung Padang je největším megalitickým komplexem v Jihovýchodní Asii. Skládá se z pěti teras na jižní straně a 100 malých teras na východní straně (na severní a západní nejsou dobře rozeznatelné), které byly postaveny postupně v období 20 000 až 5 000 let před naším letopočtem. Naleziště se nachází ve výšce 885 m. n. m. Hlavní část má rozlohu 900 m² a celkem má pyramida okolo 25 ha, což je mnohem více než například Borobudur (největší buddhistický chrám na světě) na střední Jávě, který má pouze 1,5 ha. Řešení jednotlivých teras se podobá Machu Picchu. 
Bez pochyby se jedná o velice důležité místo. Je mnoho teorií o tom, jaká byla jeho původní funkce. Je také mnoho legend, které se ke Gunung Padang vážou. A také spousta záhad. Tou nejznámější je vazba místa k číslu pět. Nejen, že hlavních teras je pět a stejně tak i počet hor, které místo obstupují, ale také většina z kamenů má tvar pětiúhelníku. Kromě pěti hor je okolo také pět kopců. Sundánci se navíc řídí filozofií opat kalima pancer (dalo by se přeložit jako "čtyři a pátý uprostřed"), která na každou světovou stranu staví jeden živel (vodu, zemi, oheň, vzduch) a doprostřed staví nás, naši existenci. Tím ukazuje harmonii mezi člověkem a přírodou. Podle této filozofie si také Sundánci vážou na hlavu šátek (totopong).

Sundánci už dávno, až na výjimky, konvertovali na islám a začali žít obyčejným moderním životem ve vesnicích a městech. Určitá menšina však stále ještě udržuje původní náboženství, kterému se říká sunda wiwitan. A pokud pojedete na Gunung Padang, s velkou pravděpodobností tam na některé z nich narazíte. 
Sunda wiwitan je původní animistické náboženství ze západní Jávy, které má však i prvky monoteismu. Pravidla, tabu a doporučení jsou sepsány v jedné určité knize. Tito lidé se modlí podobně jako Balijci, kteří vyznávají hinduismus, ale oni o sobě mluví jako o animistech, kteří kladou důraz na víru v předky (nenek moyang) a jejich uctívání. Dnes už je ovlivněno nejen hinduismem a buddhismem, které na Jávu přišly v prvních stoletích n. l., ale také islámem, který se zde rozšířil ve 14. století. Mají také jednoho hlavního boha (Sang Hyang Kersa neboli Všemocný) a svět chápou jako nebe (které obývají bohové), Zemi a peklo.

Ony terasy mají samy o sobě také obrovský význam pro místní obyvatele. Mnoho lidí sem chodí meditovat a například pokud se někdo chce stát doktorem, porodní bábou či zdravotní sestrou, musí tu podstoupit určité obřady. Chodíval se sem údajně modlit i král Prabu Siliwangi a byli tu také testováni a vybíráni následníci trůnu. Místo láká i mnohé umělce, kteří snad doufají, že tu dostanou inspiraci.

Když jsem tu byla já, byl víkend a narazili jsme na několik skupinek místních turistů. Ale i tak jsem nahoře dokázala pocítit naprostý klid a vyrovnanost. Atmosféra byla zvláštní, ale moc se mi tam líbilo. Viděli jsme skupinku Sundánců, kteří se sem přišli pomodlit a položit pár obětin. Podle oblečení, vonných tyčinek a obětin v přírodních mističkách by člověk i řekl, že se jedná o hinduisty na Bali. Ten, který celou akci vedl, měl za pasem posvátný nůž keris a po nějaké době, kdy společně všichni meditovali, se jeden z nich dostal do transu. Byl to hodně silný zážitek. 


Těžko říct, co dalšího se ještě podaří výzkumníkům zjistit. A jak to ovlivní náš pohled na historii. Momentálně se spekuluje, že by mohla být Gunung Padang nejstarší pyramidou světa - mnohem starší než pyramidy v Gíze, a dokonce starší stavbou než je Stone Henge nebo chrám v tureckém Göbekli Tepe. Znamenalo by to, že tu kdysi žila vyspělá civilizace, o které jsme do teď vůbec nic nevěděli. Někteří lidé ale s těmito teoriemi vůbec nesouhlasí. Přes třicet indonéských vědců podepsalo petici, aby se výzkum zastavil. Údajně si výzkumníci vymysleli civilizaci, aby byli schopní si odůvodnit cenu tohoto naleziště.

Ať už je to jak chce, tohle místo má opravdu silnou energii. Pokud se sem budete chtít vypravit, musíte si půjčit auto či motorku v Jakartě, nebo se vydat vlakem či autobusem, ale počítejte s tím, že posledních patnáct kilometrů od hlavní cesty vedoucí do Sukabumi nejezdí žádná veřejná doprava (pouze bemo a časy nejsou stabilní, většinou když se lidé vrací z trhu), takže si buď zaplatíte předražené moto taxi, nebo se, jako my, vydáte pěšky. Nepočítejte s tím, že se zde domluvíte anglicky. Ale díky bohu za to, že je tady ještě klid. Protože takových míst už na Jávě moc není.

Publikováno:

Nikola Haris Šenkyříková (Autorka)

Mé jméno je Nikol, ale na internetu mě můžete najít také pod přezdívkou Nikolas. Jsem absolventkou oboru Indonesistika, který se zabývá komplexním studiem Indonésie (od etnologie, přes politiku až po jazyk). Rok 2013/14 jsem strávila na Bali, kde jsem studovala indonéštinu v rámci programu Darmasiswa. Na těchto stránkách zaznamenávám své zážitky a postřehy z indonéského prostředí a funguji jako průvodce po Bali, Lomboku, Jávě a dalších.

0 komentářů:

Pokud nemáte účet Google, vyberte možnost "Komentovat jako: Název/adresa URL" nebo "Anonymní", ale v tom případě se, prosím, na konec vašeho komentáře podepište. Děkuji.

Coprights © 2013 - 2018 Nikol Haris Šenkyříková, Blogger Templates Designed By Templateism | Templatelib