30. července 2018

Sopka Bromo a kaldera Tengger - proč je hora posvátná a co dělá toto místo jedinečným

Pokud se zeptáte, která sopka je v Indonésii turisty nejvíce navštěvovaná, bude mít určitě jednu z nejvyšších příček Bromo. Není divu - nejedná se tu o žádný výstup, takže ona úchvatná vyhlídka je dostupná úplně všem. Zato ale vyrazí dech nejednomu cestovateli. Z toho důvodu nemohl článek o této přírodní kráse na blogu chybět. Praktické rady a základní informace není těžké na internetu najít - ale pojďme se podívat na to, jaký má sopka pro místní obyvatele význam a jaká jsou fakta, o kterých turisté většinou ani netuší.


Určitě ten krásný pohled znáte - objevuje se v drtivé většině dokumentů o Indonésii, často je vidět také v internetových reklamách na levné letenky. Obrovská kaldera s několika vrcholky kouřících sopek. Už na samotné fotce se do tohoto místa musí snad každý zamilovat - a co teprve, když tam přijedete a uvidíte tuhle úchvatnou scenérii na vlastní oči. 
Sopka Bromo se nachází na východní Jávě v národním Bromo-Tengger-Semeru. Tento park dostal jméno po dvou sopkách, které se v něm nachází - Bromo a Semeru. Tengger je nejen název samotné kaldery, respektive celého vulkanického komplexu, ale také jméno etnické skupiny pocházející z této oblasti. Jelikož Bromo má "jen" 2 329 m.n.m., známé scenérii dominuje spíše Semeru, nejvyšší sopka na ostrově Jáva, která dosahuje výšky 3 676 m.n.m. Hned vedle Bromo, které je z vyhlídky vidět až do kráteru, stojí méně známá sopka Batok (2 440 m.n.m.), která už je však zcela vyhaslá.  Dále se tu nachází i gunung Widodaren, gunung Watangan a gunung Kursi. Sopka Bromo je aktivní a poslední erupce proběhla v roce 2016.
Název Bromo pochází ze jména Brahma, což je hinduistický bůh-stvořitel. Není tedy divu, že jí místní obyvatelé tolik věnují pozornost. Ačkoli většinou vypadá kráter klidně a sopka nepůsobí nijak nebezpečně, několikrát už ukázala, co v sobě skrývá za ohromnou sílu. 

Legenda o Roro Anteng a Joko Segerovi

Místní lidé vyprávějí, že kdysi v této oblasti žila krásná princezna Roro Anteng, která svým vzhledem pobláznila nemálo místních mužů. Byla dcerou majapahitského krále Brawijayi, který na Jávě vládl v 15. století. I když by si mohla bez problémů vybrat toho nejbohatšího manžela, zamilovala se do mladíka, který pocházel z vážené bráhmánské rodiny (byl tedy příslušníkem nejvyšší kasty). Tento mladík se jmenoval Joko Seger. Jejich láska však musela čelit spoustě překážkám. Jednou z nich byl Kyai Bima, kterého se každý bál. Byl hrozivý, zlý a rozhodl se, že si krásnou Roro Anteng chce vzít za ženu. Avšak Roro Anteng mu dala podmínku, že si ho vezme jen v případě, pokud dokáže přes noc přivést moře až do středu vysokých hor. Kyai Bima tuto výzvu přijal. 


Když Roro Anteng viděla, s jakou jistotou Kyai Bima s její podmínkou souhlasil, začala se obávat, že si ho opravdu nakonec bude muset vzít. Byla tak naštvaná, že několikrát udeřila do kurníku, čímž probudila slepice i kohouty. Jejich kdákání a kokrhání se rozeznělo po celé vesnici a neslo se až do hor, kde se Kyai Bima snažil kokosovými slupkami vykopat jámu. Když si uvědomil, že už je skoro ráno, naštval se a vší silou zahodil slupky pryč. Jedna z nich dopadla přímo vedle sopky Bromo a proměnila se v horu Batok (batok znamená v místním jazyce skořápka).

Roro Anteng se tak zbavila nechtěného nápadníka a mohla se bez problémů vdát za Joko Segera. Když pak společně založili nový rod, vlastně tedy subetnickou skupinu, pojmenovali jej Tengger - teng jako Anteng a ger jako Seger.
Tenggerové, kterým se kromě suku Tengger říká také wong Brama, jsou původem obyvatelé svahů sopky Bromo. V současnosti je jich přibližně půl milionu. Jedná se o subetnikum, které spadá pod etnickou skupinu Javánců pocházejících právě z ostrova Jáva. Vyznávají hinduismus - stejně jako tomu bylo víceméně všude na ostrově před příchodem islámu. Jsou známí především díky unikátní ceremonii, které se říká Yadya Kasada. Tato ceremonie se koná jednou ročně, a to vždy čtrnáctý den měsíce kasada podle javánského kalendáře (letos to bylo na konci června). 
Se založením rodu to však neměli jednoduché. Říká se, že Roro Anteng musela ze svého paláce se svým manželem uniknout, když na se na Jávě začal rozšiřovat islám. Aby bylo jejich hinduistické království uchráněno, schovali se právě v kopcích kolem sopky Bromo. Bohužel se jí nedařilo otěhotnět, a tak se začali modlit k nejvyššímu bohu Sang Hyang Widi Wasa, aby jim pomohl. Jednoho dne byly jejich modlitby vyslyšeny. Kráter sopky Bromo se otevřel a bůh jim sdělil, že jim dá mnoho dětí, ale Roro Anteng i její manžel musí dodržet jeho jedinou podmínku - poslední narozené dítě bude obětováno zpět do kráteru.


Celkem se jim narodilo dvacet pět dětí. Poté už Roro Anteng další potomky nechtěla a vzkázala bohu, že jeho podmínku nehodlá splnit. Posledním, nejmladším, potomkem byl princ Kesuma. Odpovědí byl ale obrovský výbuch následovaný rozzlobeným nadlidským hlasem, který vykřikl, že nepřichází v úvahu, aby se porušila dohoda uzavřená s bohem. Hned poté spadl princ Kesuma do kráteru a už ho nikdy nikdo neviděl. 

Aby si boha rodina udobřila, uspořádali mu velkou ceremonii, při které na sopku přinesli obětiny. Tato ceremonie, Yadya Kasada se stala tradicí, která trvá až do dnes. 

Časté erupce

Ačkoli jednou z nejaktivnějších sopek v Indonésii je Semeru, která se majestátně tyčí v pozadí nejznámější scenérie tohoto národního parku, je to právě Bromo, které je místními obyvateli nejvíce obávané. Není divu. Život na svazích obrovské kaldery by nenechal nikoho v klidu. 

Nejhorší výbuch byl v roce 1974, ale poté následovalo mnoho dalších, které naštěstí neměly tak hrozné následky. V posledních letech byly zaznamenány erupce v roce 2004, 2010, 2011, 2015 a 2016. 

Písečná kaldera Tengger, ve které se Bromo nachází, má rozlohu 9 x 10 kilometrů. Této obrovské ploše se říká Tenggerské písečné moře (Laut Pasir Tengger) a je to úchvatný zážitek, když si na písečné pole zajedete v půjčeném jeepu nebo, v ještě lepším případě, na motorce. To, že je na celý komplex nádherný pohled, dokazuje i fakt, že se kolem něj nachází ještě několik dalších hor a sopek.

Když je Bromo zrovna klidné, nabízí se turistům pohled přímo do kráteru, ze kterého často dýmí kouř a je cítit síra. Letos byla koncentrace síry zvýšená a nedoporučovalo se chodit až nahoru ke kráteru - musím říct, že to bylo poprvé, kdy jsem tohle na Bromo zažila a nebylo to příjemné (lehce se vám z toho totiž zamotá hlava). Ale jak říkám, většinou je sopka hodná a nabízí tak návštěvníkům nezapomenutelný zážitek. Každý, kdo se chystá na cestu po Jávě, by si určitě tuhle zastávku měl do svého itineráře zahrnout. I přes davy turistů na hlavní vyhlídce, kterým se prostě během východu slunce nevyhnete, se tu totiž budete cítit jako v úplně jiném světě.


Pokud máte ohledně Bromo nějaké dotazy, neváhejte mi napsat komentář nebo email. Pokud se sem chystáte a chtěli byste poradit se zajištěním výletu jeepem, ozvěte se mi, ráda vám se vším pomůžu.



Publikováno:

Nikola Haris Šenkyříková (Autorka)

Mé jméno je Nikol, ale na internetu mě můžete najít také pod přezdívkou Nikolas. Jsem absolventkou oboru Indonesistika, který se zabývá komplexním studiem Indonésie (od etnologie, přes politiku až po jazyk). Rok 2013/14 jsem strávila na Bali, kde jsem studovala indonéštinu v rámci programu Darmasiswa. Na těchto stránkách zaznamenávám své zážitky a postřehy z indonéského prostředí a funguji jako průvodce po Bali, Lomboku, Jávě a dalších.

0 komentářů:

Pokud nemáte účet Google, vyberte možnost "Komentovat jako: Název/adresa URL" nebo "Anonymní", ale v tom případě se, prosím, na konec vašeho komentáře podepište. Děkuji.

Coprights © 2013 - 2018 Nikol Haris Šenkyříková, Blogger Templates Designed By Templateism | Templatelib