15. ledna 2019

Baťůžkář v Indonésii: Jak se dobře sbalit na cestu

Znáte to - poprvé se chystáte někam daleko, do země, kde je úplně jiné podnebí, a vůbec nevíte, co všechno si vzít s sebou, abyste zbytečně netáhli patnáctikilový batoh a zároveň tam nemuseli nic dokupovat. Proto přináším jednoduchý návod na to, co si s sebou nabalit pro měsíční cestu.


Jsem dobrodruh a s čím méně věcmi jedu, tím víc si cestu užiju, protože se nemusím tahat s těžkým batohem. Tento článek je pro vás baťůžkáře - pokud někdo plánuje odpočinkový pobyt na balijských plážích, pak problém s váhou zavazadla nemusí tolik řešit, protože si může vzít kufr na kolečkách a dvacet tři kilo na osobu musí na dvou nebo třítýdenní cestu stačit snad každému. :) My se ale podíváme na to, jak efektivně cestovat s batohem na zádech.

Výhoda cestování baťůžkářským stylem je, že je člověk mobilnější a získá spoustu zážitků, které nikdo z dovolené v rezortu u pláže mít nikdy nebude. Ostatně, o tom jsem psala ve článku Devět důvodů, proč cestovat na vlastní pěst. Ale nevýhodou je, že každé kilo navíc se prostě pronese a baťůžkář nikdy neví, co ho další den potká. Věřte mi, už jsem šla s třináctikilovým batohem sedm kilometrů pěšky po hlavní silnici - a pěkně mě z toho druhý den bolela záda.

Na co při balení myslet:
  • méně znamená více - opravdu, je lepší mít na sobě dva dny stejné tričko než se táhnout s těžším batohem
  • důležité je zůstat v suchu - a vaše věci taky (proto vše vkládám do igelitových tašek a sáčků, nic neleží v batohu jen tak, navíc máte ve věcech systém)
  • vyberte si kvalitní batoh - já mám obsah 70 litrů a přijde mi zbytečně velký (vyberte batoh s lehkou konstrukcí, nepromokavý, pohodlný); z vlastní zkušenosti vím, že pokud se dostanete nad váhu deset kilo (ženy), začne vás to po týdnu cestování otravovat

Lékárnička, kosmetika, hygiena

Lékárnička je důležitá. Ale s výbavou to nepřehánějte. Většinu léků seženete v místních lékárnách. Základem jsou náplasti, obvaz, dezinfekce, endiaron a černé uhlí. Taky je dobré mít jedny univerzální antibiotika, které použijete jen v krajní nouzi. S jakýmkoli větším problémem bych ale šla k doktorovi a nechala si naordinovat místní léky. Pokud jedete na delší dobu, vezměte si i brufen nebo nějaký silný lék na bolest zubů. Protože zuby dokážou zkazit celou dovolenou. Antimalarika nejsou potřeba (alespoň ne pro běžného baťůžkáře, který nejede na Borneo nebo Papuu). 

Repelent v ČR nekupujte. Zbytečně vám zabere v batohu místo. Místní repelenty fungují mnohem lépe a jsou levné. Koupíte je v každém supermarketu. Rozšířené jsou značky Autan a Soffel. Pokud jedete do oblasti, kde je více komárů, na místě si kupte taky hořlavou spirálu, která komáry odežene. Moskytiéru si z domu brát nemusíte - tam, kde je opravdu potřeba, ji většinou mají.

Celou lékárničku si dejte do malé toaletní taštičky - v igelitovém sáčku obsah nedrží tvar, špatně se s ním manipuluje a může se vám lehce roztrhnout.

S batohem se cestuje dobře - nebudete mít problém ani na skútru
Není potřeba brát si zbytečnou kosmetiku. Holky, líčidla nechte doma - je to osvobozující cestovat bez takových zbytečností, tam stejně budete všechny podle místních topmodelky. Deodorant na cestu se samozřejmě hodí, nezapomeňte, že musíte mít balení do 50 ml, pokud si ho chcete vzít do letadla. Kartáček, zubní pasta - samozřejmost. Šampon a sprchový gel si na cesty přelívám do malých plastových lahviček od jiných produktů. To hodně ušetří místo! A když cestou šampon dojde, všude v Indonésii ho seženete - doplníte. Ideální jsou malé obchůdky, kde se prodávají šampony, kondicionéry, sprchové gely a třeba i prací prášky v malých pytlíčkách, takže si dokoupíte přesně tolik, kolik potřebujete. Prací prášek se, mimochodem, taky hodí.

Vždy mám u sebe vlhčené ubrousky - to je nejlepší přítel cestovatele. V Indonésii se nepoužívá toaletní papír a mimo turistické oblasti na něj nenarazíte, takže kapesníčky a vlhčené ubrousky jsou záchranou. Ženy, nezapomeňte na hygienické potřeby. Kromě pár míst na Bali a v Jakartě je téměř nemožné sehnat v Indonésii tampony. Vložky jsou tu asi na takové úrovni jako u nás před patnácti lety. Sice mají široký výběr, ale nebudete se pravděpodobně cítit vůbec pohodlně. Ale o tomto tématu zase jindy. Nezapomeňte se tedy vybavit už z domova.

Opalovací krém si raději pořiďte už v Čechách. V Indonésii se běžně kromě na Bali moc neprodává - kupodivu. :) A když, tak je zbytečně drahý.

Oblečení

S oblečením to není potřeba přehánět. Vše potřebné si přeperete (nebo dáte do místní prádelny - jsou levné a všude). Na měsíční cestu si obvykle beru čtyři trička s krátkým rukávem, jedno tričko s dlouhým rukávem, volnou košili s dlouhým rukávem, kraťasy, dlouhé kalhoty, spodní prádlo na deset dní (to znamená, že jednou týdně přepírám), plavky, lehkou bundu.

Na místě dokoupím sarong (látku, která se dá využít tisíce způsoby), který mi slouží jako ručník, a ještě druhý sarong, který mám jako deku, prostěradlo, šálu... prostě ho využiju, kdykoli je potřeba. Jeho výhodou je, že se dá relativně dobře složit a je tenký, takže rychle schne.

Dále vás může zajímat: 
Možná si říkáte, na co dlouhé oblečení do tropů. Tohle je důležité - ne všude v Indonésii je teplo. V kopcích se večer dokáže pořádně ochladit a třeba v oblasti Dieng na Jávě je k ránu mezi pěti až deseti stupni. Na druhou stranu, všechno se tam dá bez problémů koupit. Je lepší toho vzít méně a pak se dovybavit na místě, když už si zjistíte, co vám opravdu chybí. Kvalitní věci si ale, samozřejmě, přivezte už z Čech - dobrou lehkou bundu oceníte. Nepronese se, ale přitom vám v ní nebude chladno. Ideální je, pokud je bunda nepromokavá. Na místě si můžete u silnice koupit tenkou levnou pláštěnku, kdyby vás na cestě překvapila nějaká průtrž mračen. 

Co se týče dlouhých kalhot, už dávno jsem upustila od drahých kvalitních cestovních pláťáků, které by podle všeho "každý správný cestovatel měl mít". Protože mi došlo, že v obyčejných tenkých teplákách se mi cestuje mnohem pohodlněji. Jasně, pro cestu do pralesa bych stejně po těch kvalitních ještě sáhla, protože je mám koupené a rychle schnou. Ale při normálním cestování (sezení v autobuse, stopování, cesta letadlem, cesta pěšky...) nosím prostě tepláky.

Při cestě letadlem si vezměte ty nejtěžší a největší věci na sebe - pevné boty, dlouhé kalhoty... ale vyzkoušejte si při balení, jestli se vám vlezou i do batohu, abyste pak neměli problém, až se převlečete do žabek a kraťasů a budete se potřebovat balit a přesouvat. Ženy by si měly před cestou ověřit, jaká kultura a náboženství jsou v dané oblasti a podle toho si vybrat oblečení. Cestujte, prosím, vždy tak, abyste nedělali špatnou reklamu a aby nás místní rádi vítali znova.

Boty

Kvalitní boty jsou opravdu důležité. Baťůžkář nikdy přesně neví, co ho čeká. Potřebuje se cítit komfortně v tom málu, které si s sebou bere. Tohle už jsem sice řekla několikrát, ale je to opravdu důležitý fakt - v Indonésii, ačkoli ji protíná rovník, není všude teplo a ne všude jsou dobré cesty či chodníčky. Na treky i výlety na vodopád se vám většinou budou hodit kvalitní boty. Ideálně vybírejte takové, které jsou lehké, prodyšné a rychle schnou. Já nedám dopustit na tyto Salomony s přešlapovatelnou patou. Díky nim už si s sebou nemusím brát žádné sandály. Jediný problém, který jsem s nimi měla, bylo na sopce Rinjani na Lomboku, kde se poslední dvě a půl hodiny šlo k vrcholu po nezpevněném terénu a malé kamínky se dostávaly do bot. Ale na jiných sopkách (Tambora, Agung, Batur, Kerinci...) tento problém nebyl, protože celá cesta je zpevněná nebo jsou tam velké kameny, které do boty neproklouznou. 

Dále je dobré mít s sebou klasické žabky. Noha si odpočine a kolikrát prostě "bodne", že může noha volně dýchat a nepotí se. Navíc se hodí i do koupelen v levných hotelích. Můžete si je přivést z Čech, nebo je koupit za pár korun přímo na místě. Ale pokud nejste na nošení žabek zvyklí, určitě doporučuju koupit si je předem a občas je nosit doma, abyste je rozchodili. Mé nohy už jsou naprosto odolné, ale některé levnější žabky vám můžou způsobit nepěkné puchýře, obzvlášť, když nejste na tento typ obuvi zvyklí. A to vám může cestu dost znepříjemnit.

Doklady

Pas a letenka jsou samozřejmostí. Nezapomeňte také na mezinárodní očkovací průkaz, vízum (pokud jedete na delší dobu a vyřizovali jste si ho v Praze na ambasádě), kreditní karty (je lepší mít dvě - odlišnou banku a nejlépe Visu i MasterCard), nějakou hotovost (stačí 100 USD, pokud plánujete vybírat z karty), cestovní pojištění a mezinárodní řidičák. Na doklady si kupte vodě odolné pouzdro. 

Drobné dárky a další

Pokud plánujete cestovat dobrodružně a mimo profláknuté turistické oblasti, určitě si s sebou do batohu vezměte nějaké drobné dárky pro místní děti. Nejen, že jim tím uděláte radost, ale je to také dobrá "měna". To, že budete k místním vlídní a milí, vám otevře cestu k poznání místní kultury a tradic z úplně jiného pohledu. Pastelky, omalovánky... tím dětem uděláte obrovskou radost a nezabírá to v batohu místo. České bonbony jsou také skvělé, berte ty, které jsou balené po kusech, abyste nemuseli dávat celý balíček. Pozor na hašlerky - ty jsou ostré a místním dětem moc nechutnají. Často beru také pohledy s českými motivy. Zezadu napíšete věnování a místní tohle velice ocení - uvidíte, že i po pár letech bude pohled pořád ještě vystavený za oknem. :)

Pokud si nedokážete představit cestu bez knížky, pak je lepší vzít si čtečku nebo si knihu stáhnout do mobilu. Takhle to dělám i s průvodcem od Lonely Planet, který váží snad jako cihla. Když jedu na Sumatru, ofotím si do mobilu jen samotnou část o Sumatře. Zbytek Indonésie nechám doma. Dříve, když jsem ještě necestovala tak spontánně a nechtěla být úplně bez plánu, jsem si doma sestavila vlastní stručný itinerář, ke kterému jsem si vytiskla pár článků nebo ofotila část nějakého průvodce. To celé jsem vsunula do vodě odolné obálky a vzala s sebou.

Elektroniku vkládejte vždy do sáčků, které se dají utěsnit. Sluchátka se při cestování velice hodí. Power banka se hodí neuvěřitelně. 


Baťůžkář by měl být připravený na všechno. Ale upřímně - kolikrát během cesty takhle chcete přespávat?
Další věci, které oceníte: čelovka, nůž, deníček na psaní poznatků z cest (někdo má radši diktafon v nebo rovnou píše do poznámkového bloku v mobilu, ale já miluju tu autenticitu ručně psaných poznámek a škrtání), aplikace do telefonu (více o appkách v mém starším článku), nějaká mošnička nebo taštička na doklady a nejnutnější věci, placatka se slivovicí (nejen pro prevenci, ale i na povzbuzení), nafukovací polštářek (při spánku venku nebo odpočinku na letišti se fakt hodí a nezabere žádné místo), šňůra na prádlo (zní to zvláštně, ale je malá, vejde se všude a oceníte ji), malý kvalitní nepromokavý vak na záda (to když půjdete na jednodenní výlet, kam není potřeba brát celý batoh - malý vak složíte do kapsičky a vytáhnete, když je potřeba).

Co je zbytečné: moskytiéra, stan (zrovna v Indonésii vás nechá doma přespat kdokoli, když bude ta nejvyšší nouze), spacák (ten se hodí, ale brala bych jen nějaký opravdu maličký), houpací síť, filtr na vodu, deštník. Opravdu, pro běžného baťůžkáře v Indonésii jsou to zbytečnosti, které jen zabírají místo v batohu. Stejně tak fén na vlasy je hloupost.

Důležité je, abyste se hlavně cítili pohodlně. Balení nenechávejte na poslední chvíli. Napište si seznam, přemýšlejte nad ním pár dní (spoustu věcí vyškrtáte, věřte mi), potom si vše nachystejte na hromádky a teprve další den zabalte do batohu. Pak si budete jistí, že jste si zabalili všechno potřebné a zbytečnosti nechali doma.

Pamatujte, že všechno by mělo mít v batohu své místo, abyste vždycky věděli, kde kterou věc najdete. Do spodní části, kterou můžete kdykoli otevřít, dejte oblečení v nepromokavém pytlíku. Dovnitř do batohu skládejte všechny věci systematicky a tak, aby ty nejčastěji využívané věci byly nahoře. Dokumenty si vložte do vyztužené kapsy u vašich zad a do vrchní kapsy na batohu si dejte lékárničku, pláštěnku, nůž, čelovku a další věci, které je dobré mít hned po ruce. Nezavěšujte nic zvenku - není to praktické ani bezpečné. Já ven dávám jen mokrý sarong nebo jiné věci na uschnutí.

A co vy? Máte nějaký další tip, bez čeho byste necestovali? Nebo byste některé věci z mého seznamu ještě vyškrtli?

Booking.com

Booking.com
Publikováno:

Nikol Šenkyříková (Autorka)

Mé jméno je Nikol, ale na internetu mě můžete najít také pod přezdívkou Nikolas. Jsem absolventkou oboru Indonesistika, který se zabývá komplexním studiem Indonésie (od etnologie, přes politiku až po jazyk). Rok 2013/14 jsem strávila na Bali, kde jsem studovala indonéštinu v rámci programu Darmasiswa. Na těchto stránkách zaznamenávám své zážitky a postřehy z indonéského prostředí a funguji jako průvodce po Bali, Lomboku, Jávě a dalších.

0 komentářů:

Pokud nemáte účet Google, vyberte možnost "Komentovat jako: Název/adresa URL" nebo "Anonymní", ale v tom případě se, prosím, na konec vašeho komentáře podepište. Děkuji.

Coprights © 2013 - 2018 Nikol Haris Šenkyříková, Blogger Templates Designed By Templateism | Templatelib