3. prosince 2019

Alas Purwo - národní park v oparu magie

Jak už jsem před časem psala v jiném článku, v Alas Purwo je pravděpodobnější, že při cestě na skútru dostanete během dne dvakrát defekt, než že potkáte jiné bělochy. Tento park totiž patří k těm, do kterých se sice můžete dostat na vlastní pěst a do určitých částí přijet na motorce, ale na druhou stranu ho kromě surfařů tolik turistů zase nevyhledává.


V tomto článku se dozvíte tipy na místa, která stojí za návštěvu, ale nejdříve se podíváme na to, co jsem vlastně v úvodu myslela tím magickým oparem.
Alas Purwo znamená v javánštině První les a podle legendy z něj vznikl celý ostrov Jáva. Rozléhá se na poloostrově Blambangan o rozloze 434 km2 na jihovýchodě indonéské provincie Východní Jáva. Pokrývá ho převážně nížinný deštný prales, savana a mangrovy. Mezi seznam národních parků byl zařazen v roce 1992.

Magický opar

Mnoho míst v tomto národním parku je využíváno k častým meditacím a modlitbám, většinou žádajícím o požehnání nebo bohatství. Místní obyvatelé věří, že poloostrov Blambangan obývá nesmírné množství džinů a duchů, často se zjevují a návštěvníci, kteří tyto "obyvatele lesů" něčím naštvou, se prý většinou ztratí a už je nikdo nenajde.

Údajně se totiž v těchto místech kdysi dávno nacházela magická říše, ve které se sdružovali všichni džinové a duchové z celé Jávy. Prý se tam dodnes pohybuje mladá Javánka jménem Gayatri oděná v tradičním starojavánském kroji, která udržuje rovnováhu mezi světem živých a mrtvých. Také se říká, že pokud jde člověk lesem a uslyší nějaké volání, neměl by se za žádnou cenu otáčet, protože ho takhle může vábit nějaký duch.

Člověk si řekne, že jsou to povídačky, ale když na takovém místě jste a posloucháte vyprávění místních, stejně vám bude trochu běhat mráz po zádech. Nicméně, pokud se člověk chová tak, jak má, nic se mu nemůže stát.


Existují nepsaná pravidla, která by měl každý návštěvník dodržovat. Například se nesmí mluvit sprostě, člověk by neměl mít negativní myšlenky a měl by se snažit potlačovat vztek. Také se říká, že aby se "lesní duchové" nenaštvali, návštěvník se nesmí chovat nemravně a pokud si například potřebuje odskočit, neměl by si k tomu vybrat místo pod vysokým stromem.

Sama mám zkušenosti s tím, když jsme do parku přijeli poprvé a chtěli přespat ve vesničce Pancur - pod malou otevřenou modlitebnou. Místní se nás tam báli nechat a celou noc nás chodili hlídat. Nechali nám svítit světlo (protože prý je lepší, když vás doštípou komáři, než když na vás přijde nějaký zlý duch). A na Bali jsem se zase setkala s tím, že se na mě všichni moji místní kamarádi dívali vyděšeně, když jsem se jich zeptala, jestli už někdy v Alas Purwo byli. Je to pro ně snad nejvíc děsivé místo, a přitom se ani nenachází na jejich ostrově.

Co v parku nevynechat

Jedním z největších lákadel je surfing, díky kterému sem přijíždějí turisté z celého světa. Nejznámější je pláž Plengkung (známá také jako G-Land). Údajně patří tato oblast k nejlepším surfařským destinacím v Asii (dokonce prý mezi šest nejlepších destinací světa), nicméně pokud se surfovat teprve učíte, radši si vyberte méně náročné místo. Velké vlny, silné proudy a útesy nejsou pro začátečníky vhodné.

Ale i "nesurfaři" si zde přijdou na své. Pobřeží lemují nádherné bílé pláže a jednou z výhod je naprostý klid - na mnoha místech téměř nikoho nepotkáte. Na baťůžkáře není park ještě zcela připravený co se týče ubytování, značení a podobně, ale o to větší dobrodružství vás pak čeká. Kromě zajímavých treků do pralesa, při kterých můžete narazit na spoustu exotických zvířat, je tu také několik desítek přírodních či uměle vytvořených jeskyní či starých hinduistických chrámů. 
Hinduistické chrámy jsou pozůstatky mocné říše Majapahit (13. - 16. stol.). Panuje zde legenda o tom, jak si místní obyvatelé rozebrali kameny z jedné z chrámových bran a odnesli si je domů, aby si mohli například postavit kuchyni nebo opravit dům. Každý, kdo kámen vzal, do druhého dne onemocněl. Kameny proto rychle vrátili zpět do chrámu a začali xd k těmto pozůstatkům modlit, opravovat je a udržovat.
Na jednodenní či dvoudenní výlet se skútrem vcelku bez problémů (s trochou opatrnosti kvůli možným defektům) dojedete k plážím Pancur a Trianggulasi, cestou můžete navštívit klidné chrámy Situs Kawitan a Pura Luhur Giri Salaka, které jsou důležitými poutními místy během hinduistického nového roku pagerwesi, a vyhlídku na travnaté pláně Padang Savana Sadengan, kde se hojně  a beze strachu pasou ohrožení bantengové. V maličké vesničce Pancur si můžete sehnat místního průvodce, který vás vezme na několikahodinový trek pralesem. Budou vám tam ovšem nabízet také pronájem terénního auta, kterým se můžete dostat dál do vnitrozemí nebo na odlehlejší pláže (například na zmíněnou surfařskou pláž či Parang Ireng). Bohužel vás však pravděpodobně nikdo nepustí dál samotné, protože cesty jsou místy hodně špatné a v nepotkáte na nich ani živáčka.


Do pralesa se ale můžete z Pancuru vydat i sami. V blízkém okolí se nachází několik jeskyní, při jejichž objevování si budete připadat trochu jako Indiana Jones. Za zmínku stojí například Goa Karno, Goa IPadepokan či Goa Istana, která je z nich bezpochyby nejnavštěvovanější.

Z města Banyuwangi je možné domluvit si výlet lodí na úchvatnou pláž Teluk Biru, kde je nádherné šnorchlování. Cestou vám zastaví také na pláži Perpat, na které se zase pro změnu můžete na chvíli vyplácnout a užít si dokonalý relax. Budete tam totiž úplně sami.

Nedaleko od vstupu do parku se nachází pláž Ngagelan, kde můžete být svědky líhnutí malých želviček nebo kladení vajec přímo na pláži. Pokud vás ale toto téma zajímá, osobně bych spíš doporučila navštívit nedaleký národní park Meru Betiri, kde je větší pravděpodobnost, že želvy uvidíte.

V parku můžete narazit na spoustu druhů divokých zvířat. Například na dhoula, bantenga, páva zeleného, několik druhů opic, divoké prase, kijanga (jelena), levharta skvrnitého, varany a samozřejmě na hady - například na malé nejedovaté z čeledi slepákovitých a krásně zbarvených vinejšovitých.

Pokud si chcete ozvláštnit pobyt v Indonésii a žijete sportem, pak by vás mohl zajímat běh, který se koná vždy v listopadu a má za úkol nalákat do národního parku více turistů. Jmenuje se Alas Purwo Geopark Green Run a je možné vybrat si z délky 5 nebo 10 kilometrů. Pokud se ale něco nezměnilo, tak jsou oficiální informace dostupné pouze v indonéštině, proto je potřeba při registraci požádat o pomoc někoho místního, kdo indonésky umí. Snad se to během dalších let změní a bude se běh více orientovat na cizince. 

Jaké zážitky jsme měli, když jsem byla v Alas Purwo poprvé? Čtěte zde.

Jak se do parku dostat

Nejlepší variantou je samozřejmě již zmiňovaný skútr / motorka, na které můžete přijet například přímo z Bali. Na druhou stranu ale musíte počítat s tím, že cesta přes Banyuwangi může být trochu náročná, pokud nejste zvyklí na dopravu na ostrově Jáva. V parku si pak musíte dávat pozor, protože asfalt je jen na části hlavní cesty. Je potřeba mít skútr / motorku s dobrými pneumatikami.

Druhou možností je domluvit si organizovaný výlet přímo v Banyuwangi, kde vám vyjde vstříc snad každý hotel. Je to však dražší a méně zábavná varianta. Dostanete se ale i tam, kam vás na skútru místní hlídky nepustí.

Třetí možností je domluvit si auto s řidičem a po pár dnech se zase nechat vyzvednout. Ale nezapomeňte, že na tohle je potřeba řidič, kterému můžete věřit. Aby vás tam nenechal. :-)

Vstup do parku stojí 150.000 IDR / den.





Publikováno:

Nikol Šenkyříková (Autorka)

Mé jméno je Nikol, ale na internetu mě můžete najít také pod přezdívkou Nikolas. Jsem absolventkou oboru Indonesistika, který se zabývá komplexním studiem Indonésie (od etnologie, přes politiku až po jazyk). Rok 2013/14 jsem strávila na Bali, kde jsem studovala indonéštinu v rámci programu Darmasiswa. Na těchto stránkách zaznamenávám své zážitky a postřehy z indonéského prostředí a funguji jako průvodce po Bali, Lomboku, Jávě a dalších.

0 komentářů:

Pokud nemáte účet Google, vyberte možnost "Komentovat jako: Název/adresa URL" nebo "Anonymní", ale v tom případě se, prosím, na konec vašeho komentáře podepište. Děkuji.

Coprights © 2013 - 2018 Nikol Haris Šenkyříková, Blogger Templates Designed By Templateism | Templatelib