17. července 2019

10 tipů, které vám usnadní cestování po Indonésii

Vzpomínám si, když jsem přijela do Indonésie poprvé sama a vůbec jsem netušila, jak tady některé věci fungují. Po čase jsem zjistila, že tipy, které v tomto článku přináším, mi hodně usnadňují cestování, a proto jsem se rozhodla je s vámi sdílet. Takových maličkostí bych mohla vyjmenovávat mraky, ale vybrala jsem těch deset nejdůležitějších. Na ty další si člověk postupně během cesty stejně přijde sám.

1. Toaleta v obchodech

Znáte to - nutně si potřebujete odskočit, ale nikde nejsou žádné veřejné záchodky. Někdy se díky tomu můžeme cítit naprosto zoufale. Dnes už vím, že v jakémkoli warungu či i obyčejném domě mi místní rádi pomůžou, ale pokud je poblíž obchod typu Indomaret či Alfamart, vždy automaticky zamířím tam. U větších prodejen je většinou přímo napsáno, že se uvnitř nachází WC, ale i u těch menších se stačí zeptat u pokladny a pošlou vás dozadu za dveře s nápisem "nepovolaným vstup zakázán". V těchto prodejnách je toaleta zdarma, oproti tomu na benzínkách a některých jiných veřejných místech se nachází malá kasička, do které se vhazují dva tisíce (někdy i pět tisíc) rupií.

2. Místní simkarta

Cestování je v dnešní době šíleně jednoduché - vzpomínám si, kdy jsem ještě v roce 2012 plánovala vše dopředu, táhla s sebou tištěný slovníček a neustále koukala do mapy. Dneska si stačí pořídit místní kartu a díky levným datům být během dovolené neustále online. Stačí vám vlastně překladač v mobilu plus nějaká aplikace na mapy a vše zvládnete levou zadní i v oblastech, kam tolik turistů nejezdí (věřte mi, sama znám několik lidí, kteří tímto stylem cestují). Místní simkartu koupíte buď hned na letišti (ceny jsou tam ale podstatně vyšší) nebo si zajeďte na pobočku Telkomsel, kde vám ji za pár minut vystaví. Je důležité se registrovat, k čemuž stačí váš pas. Neregistrované karty se přibližně po týdnu deaktivují a nelze je dál využívat.

3. Appky

U mobilních telefonů ještě chvíli zůstaneme. Když už budete mít možnost být stále online, nezapomeňte si stáhnout aplikace, které vám mohou vaši cestu usnadnit. Tomuto tématu jsem věnovala samostatný článek, který najdete zde: Ty pravé appky pro cestovatele (nejen) do Indonésie.

4. Lokální stravování

Indonéské jídlo je výborné, ale v restauracích ho moc dobře nepoznáte. Často chutná úplně jinak, přizpůsobuje se chuťovým buňkám turistů a navíc je tam zbytečně předražené. Nebojte se jíst v místních warunzích (co je to "warung" si můžete přečíst ve článku Warung - pouliční (nejen) jídelny na každém rohu). Za klasické nasi campur (rýži se zeleninou, tempeh a vajíčkem) zaplatíte kolem dvaceti korun. Nezapomínejte se ale ptát na cenu předem, a to hlavně v místech, kam občas nějaký ten turista zavítá, protože někdy místní využívají toho, že neznáme přesné ceny. Jídlo si taky můžete vzít s sebou, většinou se balí do papíru nebo (bohužel) do plastových sáčků. My, kteří tu žijeme delší dobu, tohle ale řešíme například vlastní krabičkou.

Pozor na dýška - ty se v Indonésii nedávají. Ve warungu nebudou chápat, proč jim to dáváte, a v restauracích je většinou zaúčtovaná daň, kterou uvidíte na lístku. K této dani si často připočítávají i poplatek za servis, což vlastně nahrazuje dýško.

5. Nebuďte ateisti

Jak už jsem na blogu mnohokrát zmiňovala, každý Indonésan má své náboženství zapsané v občance. Může si vybrat jedno ze šesti povolených (islám, katolictví, protestantství, hinduismus, buddhismus a konfucianismus), ale ateismus není dovolený. Lidé tu nechápou, jak někdo může nevěřit v Boha. Když se vás zeptají - jakože je to naprosto obvyklá otázka -, tak jim prostě odpovězte, že jste katolíci. Je to lepší než pak rozvinout nekončící diskuzi o tom, že každý přece věří v Boha, a poslouchat dotazy, jestli náhodou nejste komunisti (protože mnoho Indonésanů si myslí, že ateismus = komunismus).

6. Sarong

První věc, kterou byste si měli v Indonésii pořídit, je sarong / sarung. Jedná se o látku, kterou mnoho indonéských etnik využívá jako součást tradičního oblečení. Tato látka je mimo jiné i hezký suvenýr, protože většinou se jedná o batik nebo alespoň potisk jej imitující. Více o batiku si přečtěte ve článku Indonéský batik - neobyčejná látka s dušíSarong se vám nebude hodit jen při vstupu do různých balijských chrámů, ale také může posloužit jako ručník, deka, šál do překlimatizovaných autobusů, provizorní taška na pláž nebo jednoduché šaty. Já už bez něj nevytáhnu paty z Denpasaru, ani když jedu pryč jen na pár dní. :)

7. Mějte vždy cigarety

I když nekouříte, je dobré u sebe nějaký ten balíček cigaret vždycky mít. Indonésané jsou velice dobrosrdeční a rádi vám pomohou v jakékoli situaci. Můžete jim poděkovat a jejich laskavost oplatit úsměvem, ale pokud vám to nestačí a chcete nabídnout ještě něco, vytáhněte cigarety. Většina místních mužů kouří a rádi si nabídnou. Nejlepší je koupit hřebíčkové cigarety značky Sampoerna, které jsou nejoblíbenější, nebo přivést Malborky z Čech - budou vděční, že mohou vyzkoušet evropskou verzi. :) Kromě cigaret vozím taky nějaké dobré bonbony, což zase ocení ženy a děti.

8. Na turistická místa vždy dopoledne

Pokud se budete nacházet na více turistickém místě, je lepší si vždy přivstat a zajít tam hned brzy ráno nebo dopoledne. Většina cizinců vyjíždí z hotelů na výlety okolo deváté hodiny, takže přibližně do desíti nebo jedenácti bývá všude klid. Místní zase rádi navštěvují pláže i jiná místa odpoledne, když už tolik nesvítí slunce. Pokud chcete mít hezké fotky bez davů, budete si muset nastavit budík. Ale nebojte se, ne všude je přelidněno. Ale například na Borobudur či Prambanan na Jávě je opravdu lepší přijít brzy a vyhnout se víkendům, kdy tam jezdí spousta Indonésanů.

9. Nikdy nikomu nevěřte a vše si ověřujte

Nenechte se zmást, Indonésii miluju a mám tu spoustu přátel, kterým víceméně věřím. Ale říkám víceméně, protože po těch letech už moc dobře vím, jací jsou to pohádkáři a jak rádi si některé věci přibarvují. Chtějí se vám vyrovnat, protože k cizincům vzhlíží (většina z nich touží po cestě do Evropy - takový evropský "americký sen"), a tak se ve vašich očích snaží vypadat co nejlépe. Často nechtějí přiznat, že na nějakou otázku nedokážou odpovědět, a tak si radši vymyslí vlastní odpověď, která vám pak ale může způsobit problém nebo vás zmást. Například odjezdy autobusů, otázky ohledně místní kultury a podobně. Proto je vždycky lepší si všechny informace nezávisle ověřovat buď u jiných Indonésanů nebo na internetu, pokud se to dá. Mohla bych vyprávět hodiny a hodiny o tom, jak jsem kolikrát málem zmeškala poslední spoj, jak jsme například naháněli rozjíždějící se trajekt, protože místní nechtěli přiznat, že nevědí, kdy odjíždí, jak jsem se od balijských "průvodců" naučila špatná fakta a pak je posílala dál... Ale když si tohle pravidlo zapamatujete, vše se vám během cesty usnadní. :)

10. Nechte se unášet proudem

Podle mě snad nejdůležitější rada, kterou často (a ráda) předávám dál. Je hezké naplánovat si podrobně celou cestu, ale ještě hezčí je, když se někde jen tak zastavíte, dáte se do řeči s místními a třeba se necháte pozvat k nim domů, kde strávíte další dva naprosto skvělé dny se silnými zážitky, které byste vlastně ani neočekávali. Pokud se něco nepodaří, buďte otevřeni jiné alternativě. Nebojte se, že byste snad nic nezažili a váš čas v Indonésii nebyl pořádně využit. Tady se pořád něco děje a ty nejlepší zážitky přicházejí jako blesk z čistého nebe. Pro nás Evropany je to občas trochu těžké, ale snažme se víc odpovídat "ano" než "ne" a "nevím, snad". Uvidíte, že toho nebudete litovat.

Mohlo by vás zajímat:

Publikováno:

Nikol Šenkyříková (Autorka)

Mé jméno je Nikol, ale na internetu mě můžete najít také pod přezdívkou Nikolas. Jsem absolventkou oboru Indonesistika, který se zabývá komplexním studiem Indonésie (od etnologie, přes politiku až po jazyk). Rok 2013/14 jsem strávila na Bali, kde jsem studovala indonéštinu v rámci programu Darmasiswa. Na těchto stránkách zaznamenávám své zážitky a postřehy z indonéského prostředí a funguji jako průvodce po Bali, Lomboku, Jávě a dalších.

0 komentářů:

Pokud nemáte účet Google, vyberte možnost "Komentovat jako: Název/adresa URL" nebo "Anonymní", ale v tom případě se, prosím, na konec vašeho komentáře podepište. Děkuji.

Coprights © 2013 - 2018 Nikol Haris Šenkyříková, Blogger Templates Designed By Templateism | Templatelib